General Major Karel Lukas (February 16, 1897 Brnícko u Zábreha - 19 May 1949 Prague-Pankrác) was a participant in the resistance against Austria-Hungary during the First World War and the foreign Czechoslovak anti-Nazi resistance during the Second World War. Victim of the totalitarian communist regime.
Source and more information: (
visit link)
Plaque Inscription:
V TOMTO DOME ŽIL
PLUKOVNÍK GENERÁLNÍHO ŠTÁBU
KAREL LUKAS
GENERÁLMAJOR IN MEMORIAM
*16.2.1897 BRNÍCKO +19.5.1949 PRAHA
HRDINA PRVNÍHO A DRUHÉHO ODBOJE
VÝZNAMNÝ VOJENSKÝ DIPLOMAT
OBET ZLOCINU STÁTNÍ BEZPECNOSTI
MESTSKÁ CÁST PRAHA 6
KAREL LUKAS, HRDINA OBOU SVETOVÝCH VÁLEK, JAKO CLEN SPOJOVACÍ SKUPINY, SE NA VELITELSTVÍ GENERÁLA EISENHOWERA PODÍLEL NA PRÍPRAVE VYLODENÍ
V NORMANDII 6.6.1944. PO NÁVRATU DO VLASTI
BYL 29.3.1949 ZATCEN A NÁSLEDNE UMUCEN KOMUNISTICKOU STÁTNÍ BEZPECNOSTÍ
KAREL LUKAS, A HERO OF BOTH WORLD WARS, AS A MEMBER OF A SIGNAL COMPANY TOOK PART IN THE PREPARATION OF D-DAY AT GENERAL EISENHOWER'S COMMAND
AFTER RETURNING TO HIS HOMELAND; HE WAS ARRESTED ON 29 MARCH 1949 AND SUBSEQUENTELY TORTURED TO DEATH BY THE COMMUNIST STATE POLICE
=========================================================
Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brnícku u Zábreha, v rodine hostinského Františka Lukase. Do roku 1907 se ucil v místní dvoutrídce, v letech 1907 až 1915 navštevoval gymnázium v Zábrehu. V cervnu 1915 pak složil maturitní zkoušku a hodlal studovat dále na ucitelském ústavu.
15. ríjna 1915 však musel narukovat do Olomouce k 13. zemebraneckému pluku, se kterým byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. Pri první príležitosti, v cervnu 1916, prebehl k Rusum. Prošel nekolika zajateckými tábory, než mohl v srpnu 1917 vstoupit do ceskoslovenských legií. V listopadu se presouvá do Francie, kde pusobí jako voják 21. ceskoslovenského streleckého pluku na nekolika místech, mimo jiné u Terronu. Zacátkem roku 1919 se vrátil domu.
Od roku 1939 pusobil v odbojové organizaci Obrana národa.
Jako vojenský atašé ceskoslovenské exilové vlády se zapojil do boju v Severní Africe. Jako pozorovatel se úcastnil bitvy u El Alameinu kde byl zranen strepinou z delostreleckého granátu. Ze zranení se zotavoval v nemocnici v Jeruzaléme. Jeho blízkým prítelem byl Pravoslav Rídký. Po skoncení druhé svetové války se stal leteckým atašé v USA a pozdeji i v Kanade.
Do Ceskoslovenska se vrátil v léte roku 1947. Po únoru 1948 byl oznacen za "reakcního západního dustojníka" a propušten z armády. Roku 1949 byl zatcen Státní bezpecností, obvinen z velezrady, nezákonne uveznen a umucen ve vezení na Pankráci.
29. srpna 1990 byl rozkazem prezidenta republiky Václava Havla povýšen na generálmajora in memoriam