About Czechoslovak pilots during WWII
On 15 March 1939 Germany occupied Czechoslovakia (now Czech Republic), the Luftwaffe confiscated all Czechoslovak Air Force aircraft. Emigration was strictly controlled and former air force personnel were not allowed to leave the country Protectorate of Bohemia and Moravia (
visit link) . But many Czechoslovak airmen got themselves smuggled into Poland. Of these a few joined the Polish Air Force but most continued to France. (
visit link)
After France capitulated to Germany on 22 June 1940, many Czechoslovak airmen escaped to the United Kingdom. The RAF quickly created new squadrons formed of Czechoslovak pilots. The first fighter unit was No. 310 Squadron RAF (
visit link) and immediately joined in the Battle of Britain (
visit link) . A bomber unit, No. 311 Squadron RAF (
visit link) a further Czechoslovak fighter units No. 312 Squadron (
visit link) and No. 313 Squadron (
visit link) soon followed.
Many of the Czechoslovak pilots died during WWII. Their memorials are located in many places in Western Europe, but also in Czech Republic. The monuments have different shapes and sizes. One of the typical forms is the memorial plaque located on the houses where the pilot was born or where they lived for some time.
Plaque Inscription:
V tomto dome žil
plk. JIRÍ SEHNAL
* 18.2.1916 † 13.6.1983
válecný letec
The memorial plaque is located on the wall of childhood home of ...
See also: (
visit link)
=========================================================
plk. Jirí Sehnal, príslušník RAF
Krátce po jeho narození se manželé Sehnalovi prestehovali do Ostromere a pozdeji do Lázní Belohrad, kde Jirí Sehnal vychodil základní školu. V roce 1935 odmaturoval na Ucitelském ústavu v Jicíne a poté se dobrovolne prihlásil do Školy dustojníku letectva v záloze. Zde absolvoval výcvik polního letce – pozorovatele a nastoupil vojenskou prezencní službu u I. letky Leteckého pluku c. 1 „T.G.M.“,kterou ukoncil v hodnosti cetare aspiranta. Poté nastoupil jako ucitel v tzv. Sudetech. Jako letec se zúcastnil kvetnové i zárijové mobilizace v roce 1938.
Do exilu odešel 6. dubna 1939 pres Ostravu do Polska, ale krátce po prekrocení hranic byl zadržen polskými cetníky a po nekolikadenní internaci mel být spolu s dalšími exulanty predán gestapu. Jirímu Sehnalovi se podarilo uprchnout a po nejaké dobe odchází znovu do Polska. Tentokrát je úspešný a již 6. srpna 1939 se prezentuje v Krakove. Jirího Sehnala ale nelákal vstup do francouzské cizinecké legie, a tak prijal nabídku na službu v polském letectvu. Po vypuknutí války byl zarazen k první cs. letecké jednotce ve 2. svetové válce. Byla to Czechoslowacka Eskadra Rozpoznawcza vyzbrojená leouny Potez XXV a RWD 8. J. Sehnal u jednotky létal jako pozorovatel. u jednotky létal jako pozorovatel. Válka ho zastihla na letišti v Deblinu. Své první válecné zranení utrpel Jirí Sehnal již 17. zárí, kdy jeho Potez XXV napadl formaci nemeckých bombardéru a byl jimi sestrelen. Jirí Sehnal utrpel pri nouzovém pristání úraz. Jirí Sehnal spolu s pilotem Josefem Bláhou museli pešky ustoupit pred postupujícím Wehrmachtem. Oba letci se tak dostali až do Lucku, kde byli internováni postupující sovetskou armádou. Pozdeji se dostali ke skupine pplk. Ludvíka Svobody v Jarmolincích. Tam Jirí Sehnal na následky svého zranení málem zemrel a príslušníci Svobodovy jednotky se mu již skládali na venec a slušný pohreb. Naštestí se ze svého zranení vylécil a byl odeslán za Svobodovou jednotkou do internacního tábora v Suzdale.
Z ruské internace dostal na konci února 1941 a u cs. vojenské východní jednotky v Palestine, na základne RAF v Ramleh, byl prezentován 13. brezna téhož roku. Zde byla zjištena cástecná slepota a ztráta sluchu. Z Palestiny odejel Jirí Sehnal do Velké Británie. Tam se dostal 12. cervna 1941. Do RAF byl prijat na základne Wilmslow. Byl povýšen do hodnosti podporucíka a absolvoval kurz pro zpravodajské dustojníky. Jako zpravodajský dustojník prichází Jirí Sehnal 8. února 1942 k ceskoslovenské 310. stíhací peruti.
Jako první dobrovolník se prihlásil do nove vznikající ceskoslovenské letecké jednotky v SSSR a byl vybrán pro funkci pobocníka velitele. Tato jednotka – 1. cs. stíhací pluk, byla vyslána na pomoc slovenskému povstání a její letouny pristály 17. zárí 1944 na letišti Zolná u Zvolena. Pluk na povstaleckém území operoval až do 25. ríjna 1944, kdy musel ustoupit. Jirí Sehnal tak prodelal ústup v horách, kde se podílel na partyzánském boji. Zde byl ocitým svedkem smrti svého spolubojovníka z cs. leteckého pluku Rudolfa Borovce. Jirí Sehnal se v únoru 1945 probojoval pres frontu. Zpráva o konci války ho zastihla opet na Slovensku.
Po válce byl premísten k Letecké dopravní skupine v Ruzyni, odtud odešel k 10. stíhacímu pluku ve Kbelích. Pozdeji je zatcen a aby se vyhnul stíhání, podal žádost o propuštení z armády ze zdravotních duvodu. Poté vystrídá nekolik delnických profesí a pozdeji, po prestehování se do Kolína, získal zamestnání v okresní nemocnici.
Zemrel v roce 1983 v Kolíne, kde je také pohrben.