The structure (
visit link) is inspired by functionalism with elements of constructivism. It dates back to 1930. It is dominated by a massive four-storied tower (nearly 26 m high), ending with a stylized square chapel and a cross. The designers of the building were architects Karel Truksa and Pavel Janák. This building is one of the first buildings in Prague, which was built using pre-stressed concrete.
About painting
The author of this painting is Karel Stolar. Karel Stolar is the book illustrator who is dedicated to creating drawings sights. You can find this painting in book 'Pražské domy vyprávejí - IV.'
This book is one of a twelve-part series of books describing structural changes and the development of cultural-historical monuments of Prague (houses, villas and palaces, library, banks, school, museum, hospital, farm, etc.).
=========================================================
Svatostánek Ceskoslovenské církve husitské cp. 967 v Moskevské ulici c. 34 ve Vršovicích postavený v roce 1930 byl v dobe svého vzniku již tretím kostelem v této mestské cásti. Predním to byly dva kostely katolické, zasvecené sv. Mikuláši a patronu ceské zeme sv. Václavu. Stavba, která je pozoruhodným dokladem ceského konstruktivismu, je výjimecná svojí mohutnou ctyrbokou témer 26 m vysokou veží, zakoncenou stylizovaným ctverhranným kalichem a krížem.
Jako hlavní stavební dodavatel byla vybrána renomovaná a osvedcená stavební firma Ing. Václav Nekvasil, Praha-Karlín. Výberové rízení probehlo 9. brezna 1930 a pri nem se firma zavázala, že stavbu provede do konce téhož roku. Vzhledem k rozsáhlosti stavby vskutku neuveritelný závazek, ješte neuveritelneji zní, že byl skutecne dodržen. Firma Nekvasil prevzala stavenište 16. brezna 1930 a za dva týdny zahájila výkop základu. Stavba, rámová konstrukce ze železobetonu s výplnovým zdivem rychle pokracovala. Již 31. srpna 1930 byl na hotové veži vztycen kalich, tehdy, jak je videt na dobových fotografiích, ješte s dvojramenným krížem. Ten byl v rámci opravy fasády budovy v roce 1978 upraven na jednoramenný, odpovídající dnešnímu znaku Ceskoslovenské církve husitské. Dne 19. zárí 1930 byly ve veži umísteny zvony. Každý správný zvon má své jméno a ani zvony na veži Husova sboru ve Vršovicích, nebyly výjimkou. Jejich jména: dr. Karel Farský, Jan Hus, Jan Amos Komenský a Ružena. Duchovní správa sboru se do nové budovy nastehovala 3. listopadu, a 25. listopadu, vše samozrejme ješte v roce 1930, byla do základního kamene uložena schránka se stavebními plány a dobovými listinami. Historicky první schuze rady starších se v novostavbe konala 28. listopadu 1930. Slavnostní otevrení Husova sboru pro verící verejnost se konalo ješte pred Vánocemi, 21. prosince 1930. Osobne prítomen byl patriarcha Církve ceskoslovenské husitské G. A. Procházka a zástupci náboženských obcí z Prahy a okolí. Pozváni byli i projektant, architekt Karel Truksa, a zástupci firem, které se na stavbe podílely.
V objektu Husova sboru nesmelo ovšem chybet kolumbárium. Zprvu bylo umísteno pouze na ochozu západní strany sboru, v roce 1941 bylo rozšíreno o místnost zvanou „úradovna“, to podle jejího drívejšího urcení a o dva roky pozdeji opet rozšíreno o prostor zvaný „sakristie“, opet podle toho, cemu dríve sloužil. Návšteva kolumbária je vymezena úredními hodinami. Zajímavostí je, že dovnitr každé jednotlivé schránky je zaveden elektrický proud, takže je zde možno umístit elektrickou svícku, lampicku nebo lucernicku.
Na kuru, kam se vystupuje prostorným schodištem a na jehož zdi visí kopie slavného Brožíkova obrazu Hus pred koncilem Kostnickým, jsou umísteny varhany. Ty puvodní, které poprvé zaznely 20. brezna 1932, tu již nejsou. V roce 1953 byly nahrazeny novými, zhotovenými v Krnove. Pri jejich instalaci bylo zároven provedeno odvetrávání prostoru vetrákem ústícím do veže. Z nástupního prostoru na kur je též možno vejít do zasedací místnosti sboru, taje využívána prevážne pro schuzky mladých nebo prednášky. Akustika ústrední síne je dobrá. Zásluhu na tom má vlastní architektonické rešení prostoru a ta skutecnost, že sín je oddelena od rušné Moskevské ulice predním jednopatrovým traktem. V tom je umístena již zminovaná zasedací místnost, v prízemí pak fara.
Velká pozornost byla venována výtvarné výzdobe a mobiliári. Návrhy stolu Páne, kazatelny a lavic pro verící vypracoval Václav Pešan, provedení je z modrínového dreva. Autorem kríže s Kristem, který výtvarne spoludotvárí prostor knežište je Jaroslav Kruis. Dílo vzniklo v letech 1973 - 1975. Stejný umelec rovnež restauroval a doplnil drevenou plastikou sv. Jana Krtitele, krtitelnici, dar, který Husuv sbor ve Vršovicích dostal od evangelíku z Ostravska. Fresky kolem knežište provedl v roce 1932 Rudolf Adámek a byly restaurovány v letech 1949 a 1978. Jejich téma: Vecere Páne, Cyril a Metodej, Hus a Farský. Unikátní jsou zdejší jeslicky, trvale umístené na východní strane sboru, pod kurem. Panna Maria s Ježíškem využívají jednoduché pouštní prístreší a obklopují je skupiny postav znázornujících Ježíšova podobenství a skutky milosrdenství. Jeslicky podle ideového návrhu faráre Františka Adámka zhotovil v sádre pražský sochar a rezbár Josef Kotyza. Ten má nekteré své realizace i v chrámu sv. Víta na Pražském hrade, jeslicky v kostele sv. Mikuláše na Starém Meste a pracoval i pro Husuv sbor v Nuslích.
Budova Husova sboru ve Vršovicích, jak je u techto staveb tradicní, byla víceúcelová. Po svém dokoncení cástecne plnila i bytovou funkci, tam kde je dnes prodejna starožitností, mela své sídlo Vršovická záložna, lidový penežní ústav založený obcany mesta Vršovic. V suterénu, s vchodem z ulice Na Kovárne, pusobilo velice oblíbené Jiráskovo divadlo. Národní listy ze dne 24. cervence 1931 o tomto Stánku Thálie napsaly: „Nový reditel v Jiráskove divadle ve Vršovicích. V této nejmladší cinoherní scéne pražské, donedávna pusobila - jak je známo - herecká družina, vedená red. p. K. Želenským a jeho synem p. Drahošem, kterí však museli po pulrocní lhute zastavit další cinnost, ponevadž se jim vcas nepodarilo opatrit penez na zaplacení cinže pro druhý pulrok. Proto byla zacátkem t. m. zastavena cinnost bývalé družiny p. K. Želenského, která se tešila všeobecné oblibe místního obcanstva. Správa rady starších csl. církve ve Vršovicích a její budovy Husova sboru, v níž je zrízeno Jiráskovo divadlo, však nedávno rozhodla, že tuto cinoherní scénu pronajme rediteli známé venkovské spolecnosti p. Burdovi a to i s divadelní kancelárí za rocní cinži 55 000 Kc. (O Jiráskovo divadlo ve Vršovicích se ucházel i známý pražský dramatický umelec, jenž nyní rídí místní restauracní podnik.) Pan red. Burda, jenž zahájí se svým souborem v Jiráskove divadle cinnost již po letních prázdninách, angažoval - jak se dovídáme - též nekolik bývalých clenu družiny p. K. Želenského, mezi nimiž jsou manželé Adámkovi a Šubertovi, pí Labská a p. Beyvl, kterí práve v Jiráskove divadle porádají nekolik svépomocných predstavení, která budou dne 30. t. m. ukoncena predstavením hry „Tažní ptáci“ od K. Želenského.“