Sokol Centre Vrsovice by Karel Stolar - Prague, Czech Republic
Posted by: 
ToRo61
N 50° 04.115 E 014° 27.191
33U E 460866 N 5546399
Sokol Centre Vrsovice by Karel Stolar
Waymark Code: WMZ0M9
Location: Hlavní město Praha, Czechia
Date Posted: 08/21/2018
Views: 15
The picture shows the building of Sokol Centre Vrsovice.
The author of this painting is Karel Stolar. Karel Stolar is the book illustrator who is dedicated to creating drawings sights. You can find this painting in book 'Pražské domy vyprávejí - IV.'
This book is one of a twelve-part series of books describing structural changes and the development of cultural-historical monuments of Prague (houses, villas and palaces, library, banks, school, museum, hospital, farm, etc.).
=========================================================
Významým rokem pro Telocvicnou jednotu Sokol ve Vršovicích byl rok 1893. Jak píše Bedrich Šplíchal ve svých Pametech vršovických, v tomto roce postihla obec smutná událost, z malicherné príciny byla jednota rozpuštena, a to presto, že byla jednou z nejstarších v Cechách. Správu jmení jednoty prevzala do své správy obec vršovická. Ne však nadlouho, nebot již za dva roky byla jednota opet vzkríšena a její majetek obcí vrácen. O znovuobnovení cinnosti se nejvíce zasloužili Bohumil Holecek, Bedrich Herold a Robert Bernard. Navíc byl jako jeden z prvních v Cechách ustaven v roce 1899 i ženský odbor, první nácelnicí se stala Jana Valešová. Dalšími odbory v jednote pusobící pak byly odbory vzdelávací a zábavní.
Clenská základna a cinnost se neustále rozrustala a tak zacalo být pomýšleno na stavbu nové, prostornejší a reprezentativnejší sokolovny. Také proto byla již v roce 1906 stávající sokolovna prodána. Jak se ukázalo, velice predcasne, nebot zámer se vbrzku nepodarilo zrealizovat a pak prišla I. svetová válka, která nové stavbe vystavila definitivní stop. Vršovictí Sokolové proto museli dlouhá léta hostovat v ruzných sálech a školních telocvicnách.
Ješte pred I. svetovou válkou vyclenilo mesto Vršovice Sokolu pozemek v mestských sadech pro zrízení letního cvicište. To se stalo, alespon v case dobrého pocasí, cástecnou kompenzací ztráty vlastní telocvicné budovy. Pro zlepšení ekonomické situace jednoty si v letech 1920 - 1921 Sokolové vybudovali na okraji Heroldových sadu, v dnešní ulici Holandské, jako samostatný objekt vlastní biograf. Právo lidu 6. listopadu 1921 informovalo: „Sokolský biograf „Vzlet“ ve Vršovicích bude otevren v sobotu 12. t. m. velkou akademií, která vedle císel koncertních apod. prinese jeden z nejroztomilejších veseloherních filmu amerických. V nedeli pak zapocnou se pravidelná kine- matografická predstavení, jež budou obecenstvu skýtati vždy nejlepší novinky svetové filmové tvorby. Biograf „Vzlet“ je postaven v Heroldových sadech na míste velmi vhodném, vyniká rozsáhlým, elegantním sálem a vypraven je všemi prostredky, jichž moderní kinematograf potrebuje. Obecenstvo bude jiste mile prekvapeno. Bližší zprávy o zahájení uverejníme v úterý.“
Stejný deník pak 9. listopadu 1921 napsal: „Sokolský biograf „Vzlet“ ve Vršovicích (Heroldovy sady) bude otevren v sobotu 12. t. m. o pul 8. hod. vec. slavnostní akademií s bohatým poradem, v nemž vedle císel orchestrálních a peveckých bude rozkošná veselohra Mary Osbornové a sokolské filmy. Pravidelná predstavení zahájena budou v nedeli velkolepým americkým dramatem „Neulahka“, jež v rámci bohatého poradu bude promítáno pouze 3 dny, nacež prijde na radu „Poslední vzlet“. Veselohry Mary Osbornové budou vždy vítaným doplnkem. Bližší na plakátech.“ Dodejme, že po zrušení Sokola komunistickým režimem bylo kino Vzlet zarazeno do síte pražských kin. V 80. letech pak bylo v souvislosti s všeobecnou krizí kin pro malou návštevnost zrušeno.
Teprve pocátkem 30. let se zacala realizovat touha mít vlastní telocvicnu, když již predtím v roce 1920 byl za tím úcelem založen stavební odbor, jehož dlouholetým obetavým predsedou byl Jaroslav Dykast. Jako stavební pozemek bylo díky Pražské obci a Vršovické záložne získáno velice lukrativní místo v centru Vršovic, tam kde dríve stávala výletní restaurace Na Kovárne, mezi starobylým kostelem sv. Mikuláše, fotbalovým stadiónem Bohe- mians a práve zde vznikající novostavbou Husova sboru. Slavnost položení základního kamene ke stavbe se konala v nedeli 11. kvetna 1930 v 10.30 hod., v rámci oslav šedesátého výrocí založení jednoty. Za úcasti cetných hostí, vršovických spolku a korporací pak byly položeny hned dva základní kameny.
Plány pro novou sokolovnu, když bylo nabídnuto celkem 15 projektu, vypracoval po zadání stavební komisí Sokola vršovického ing. Jaroslav Polívka a arch. Alois Dryák. Ukázalo se však, že je v nich nutno ucinit nekolik zmen z duvodu vhodnejšího situování celého objektu. Projektanti to vzhledem k velmi svažitému terénu vubec nemeli lehké. Definitivní projekt potom vypracovala stavební kancelár mezitím zemrelého arch. Aloise Dryáka, za vedení arch. Bohumila Hypšmana. Financní krytí stavby zajistila Hypotecní banka a Obcanská záložna ve Vršovicích. Již nic nechybelo k tomu, aby Národní Listy mohly 24. cervence 1931 otisknout krátkou noticku: „Sokol ve Vršovicích dostal povolení k výstavbe sokolovny na pozemcích c. kat. 74, 292/1, 292/3, 504.“
Vlastní stavba rozlehlého objektu byla provedena v letech 1932 - 1933. Spolu se svými firmami se zúcastnili stavitelé Dr. tech. ing. Skorkovský, Tucek a Matoušek. Výmera celého pozemku cinila 7 422 m2, z toho zastavené plochy 1 570 m2. Letní cvicište zabralo 3 360 m2, zbytek tvorily plochy nádvorí, dva zimní kuželníky, hostinské terasy a zahrady. Mohutná a rozsáhlá budova se po svém dokoncení skládala ze trí traktu, z nichž prední mel široký portál obložený slovenským travertinem. Prostorným vestibulem pak návštevník mohl vejít dovnitr budovy, kde bylo nekolik spolecenských místností, kavárna, restaurace, bufet a klubovna. Horní dve patra tvorila tzv. Sokolský domov, cili penzionát s 32 nábytkem zarízenými místnostmi. V objektu byly
tri telocvicné sály: velký sál o pudorysné ploše 657 nv pro cleny jednoty, sál pro dorost a sál pro žactvo. V zadním traktu budovy byly k dispozici další místnosti: hudební sín, knihovna, archiv, šatny, oddelení pro sprchy a v neposlední rade jednací sín Telocvicné jednoty Sokol ve Vršovicích, v jejímž prucelí byla umístena poprsní busta Renáty Tyršové od akad. sochare Fialy.
Budova mela dve patra pod zemí a tri nadzemní, ke svahu pak patra ctyri. Nekolikeré schodište umožnovalo nerušený prístup ruznými vchody. Objekt byl vytápen ústredním topením. Pražští novinári si novou sokolovnu mohli prohlédnout jako první, 3. prosince 1933 dopoledne s odborným výkladem predsedy stavebního odboru ing. J. Kutiny. Pak již nic nechybelo slavnostnímu otevrení a konstatování, že vršovictí Sokolové si dali takrka pod vánocní stromecek krásný dárek. Nová sokolovna dostala cp. 111, stejné jako mel dríve tu stojící malý domek.
O rok pozdeji, 10. prosince 1934, byl na letním cvicišti za vršovickou sokolovnou odhalen prostý kamenný památník Lumíru Brezovskému, který byl nejmladším padlým vojákem ceské roty „Nazdar“ ve Francii za I. svetové války. Slavnostnímu odhalení památníku predcházelo ukázkové cvicení dorostencu a dorostenek v sokolovne. Poté se všichni, vcetne cetných hostu, odebrali k památníku. Zúcastnil se i otec a sestry nebohého, spolky i vojenské osobnosti. Mezi temi brigádní generál Faucher za francouzskou vojenskou misi a velitel 28. polního pluku „Tyrše a Fugnera“, plukovník Dvorák. O mladém hrdinovi promluvil major M. Roubal. Poté, co byla z památníku, odhadem podle fotografií cca 3 m vysokého, odstranena rouška, mohli si prítomní precíst dva nápisy. Nahore : „Památce Lumíra Brezovského, dorostence Sokola ve Vršovicich. Padl 11. XII. 1914 u Remeše jako nejmladší legionár roty „Nazdar“. Dole : „Pametliv sokolských príkazu, obetoval v 16 letech svuj život pro vlast“. Soucasná pametní deska se jmény vršovických sokolu, obetí I. a II. svetové války, je umístena na vršovické sokolovne. Mezi jmény je i jméno MUDr. Jindricha Bružka, který podlehl tyfové nákaze pri pomoci trpícím osvobozeným veznum v Terezíne.
V dobe nacistické okupace byl Sokol rozpušten. Po skoncení II. svetové války byla jeho cinnost na nejaký cas obnovena, vrcholem tohoto údobí byl v roce 1948 XI. Všesokolský slet na Strahove. Postupne pak bylo sokolské hnutí komunistickým režimem potlacováno a následne i zakázáno a vytvorena jednotná telovýchovná organizace CSTV - Ceskoslovenský svaz telovýchovy a sportu. Vršovickou sokolovnu pak dlouhá léta spravovala TJ Praha Vršovice 1870. Za zmínku z té doby stojí, že puvodne protipožární nádrže poblíž ohradní zdi u fotbalového stadiónu Bohemians pozdeji premenené na plavecký bazén byly okolo roku 1987 zrušeny, zasypány a na míste zrízeny tenisové kurty.
Website of painting. Exact URL of painting is required: [Web Link]
Artist: Karel Stolař
Date of Your Photograph: 01/07/2018
Medium of Painting: pen and ink
Date of Painting: Not listed
|
Visit Instructions:
Describe your visit, including the date, with as much detail as possible, and contribute at least one photo, original, different from those already in the gallery, if possible.