This originally Empire-style house was adapted by Osvald Polívka (
visit link) in l. 1906-1907 into Art Nouveau style. The reliefs on facades painted by Ladislav Šaloun (
visit link) . The building underwent during the 20th century numerous modifications and was an important cultural center.
The author of this painting is Karel Stolar. Karel Stolar is the book illustrator who is dedicated to creating drawings sights. You can find this painting in book 'Pražské domy vyprávejí V.'
This book is one of a twelve-part series of books describing structural changes and the development of cultural-historical monuments of Prague (houses, villas and palaces, library, banks, school, museum, hospital, farm, etc.).
=========================================================
Na míste dnešní Národní trídy, rozdelující Nové a Staré Mesto pražské, byla v minulosti cesta podél staromestských hradebních príkopu. Po zbourání hradeb a zasypání príkopu byly vysázeny aleje stromu a vzniklá komunikace nazvána Nové aleje na rozdíl od Starých alejí, dnes ulice Na Príkope. Po obou stranách nové pražské promenády prejmenované na Ferdinandovu trídu, ústící ve své západní cásti na retezový a pozdeji kamenný most, zacaly vyrustat význacné stavby.
Dnešní Národní trída spolu s ulicí Na Príkope se staly na prelomu století nejreprezentativnejšími pražskými trídami a sídlem prestižních financních ústavu. Zde také sídlila v dobách svého nejvetšího rozkvetu pojištovna Praha, která po prípravných akcích v prubehu roku 1868 a složitém schvalovacím rízení, protahovaném rakouskými úrady, byla založena v roce 1869.V tomto roce se 23. kvetna na Staromestské radnici'sešla ustavující rádná valná hromada, na níž byl zvolen definitivní výbor nové instituce. Následne byl do cela pojištovny Praha zvolen stávající pražský purkmistr a ceský národne liberální politik JUDr. Karel Leopold Klaudy (1822-1894).
Tímto aktem se podarilo udelat prulom do dosavadního monopolu vídenských, terstských, budapeštských a dalších zahranicních pojištoven pusobících v Praze a v Cechách. Oproti soubežne založené pojištovne Slavii, rovnež se sídlem v Praze, se pojištovna Praha zamerovala pouze na cinnost v Cechách a záhy se vypracovala na všeobecne uznávanou institucí.
Vypracováním plánu na prestavbu domu cp. 1011 v tehdy módním architektonickém stylu secese byl poveren jeden z celných predstavitelu tohoto smeru, architekt Osvald Polívka (1859-1931). Tento dnes všeobecne uznávaný architekt, asistent architekta Josefa Zítka na pražské technice, je také znám svou úcastí na stavbe Pražské sporitelny v Rytírské ulici, Zemské banky Na Príkopech, budovy Ceské pojištovny ve Spálené ulici, domu U Nováku ve Vodickove ulici a spolu s architektem Antonínem Balšánkem se podílel na projektu Obecního domu.
Stavební realizaci provedla v letech 1906-1907 renomovaná pražská stavební firma Mateje Blechy. Pri tom byly cástecne použity železobetonové konstrukcní prvky. O rok pozdeji byl ješte prestaven sál ve dvore domu na hostinskou verandu. Takrka soucasne došlo k celkové adaptaci vedlejšího Topicova domu, cp. 1010. Pro tu vypracoval plány nejen stejný architekt, ale probehla i ve stejném architektonickém stylu.
Dum pojištovny Praha, který byl v prubehu dalších let ješte nekolikrát stavebne upravován, získal za výše uvedené Polívkovy prestavby vynikající polychromní secesní výtvarnou výzdobu hlavního prucelí s námety pojištovnictví.Je prevážne dílem ceského sochare Ladislava Šalouna, známého jako tvurce pomníku Mistra Jana Husa na Staromestském námestí. Hlavní prucelí objektu se tak stalo pro pražského chodce výrazným signálem, monumentálním vývesním štítem hovorícím jasnou recí o smyslu cinnosti zde sídlícího ústavu.