|
Tvrz se poprvé pripomíná r. 1403, kdy náležela pražskému meštanovi Prokopu Kruknerovi. Chránily ji bažiny a svahy ostrohu na nemž byla vystavena. Na západní strane bylo vybudováno umelé opevnení v podobe valu a príkopu. Dodnes se zachoval príkop pred západním traktem dnešního zámku. Puvodne byla tvrz jen drevená. Po r. 1403 se majitelé Lobkovic velmi rychle strídali, až r. 1409 získal tvrz a ves Lobkovice Mikuláš z Újezda, recený Chudý, predek význacného ceského feudálního rodu Lobkovicu. Tvrz prestavel na rozsáhlejší gotický vežovitý objekt. Jádrem byla trípatrová hranolová vež z lomového kamene zachovaná v jižním traktu dnešního zámku. Po smrti Mikuláše získali tvrz jeho synové.
R. 1451 tvrz obléhal a dobyl Jirí z Podebrad. Pán z rodu Lobkovicu poté umírá a na tvrzi se strídá nekolik majitelu.
Za Sekerku došlo v prubehu 16. nebo na poc. 17. stol. k rozšírení nevelké gotické tvrze v renesancní zámek. Renesancní prestavbou vznikla ctyrkrídlá jednopatrová stavba, hlavním prucelím obrácená k západu. Z renesancní prestavby Sekerku se zachovala pudorysná dispozice dnešního zámku, cást obvodových zdí a renesancní vstupní portál v západním prucelí. R. 1616 prodal Václav Majský lobkovický zámek Polyxene z Lobkovic, rozené z Pernštejna. Tak se puvodní rodové sídlo opet vrátilo Lobkovicum, ale zámek tehdy ztratil charakter šlechtického sídla a stal se jen administrativním strediskem panství a obydlím úredníku.
Za tricetileté války byl zámek nekolikrát vydrancován vojskem. K oprave zpustlého lobkovického zámku došlo až r. 1679 za knížete Ferdinanda Augusta z Lobkovic. Plán opravy a prestavby zámku vypracoval význacný italský architekt Antonio Porta. Pri prestavbe byly nove upraveny interiéry budovy, provedeno nové zastrešení a fasády. K jihozápadnímu rohu puvodního zámku bylo pristaveno bocní jednopatrové barokní krídlo obdélníkového pudorysu. Úpravami provedenými Antoniem Portou získal lobkovický zámek dnešní vzhled.
Prestavený zámek však stále sloužil jen jako obydlí hospodárských úredníku. V r. 1829 za Ferdinanda Josefa z Lobkovic byly Lobkovice prodány pražskému advokátovi Janu Mechurovi, který zámek opravil. Dcera Jana Mechury Terezie, která r. 1840 zdedila lobkovický zámek, byla manželkou Františka Palackého. Palacký si zámek velmi oblíbil a casto zde pobýval. Po smrti Františka Palackého zdedil lobkovický velkostatek i se zámkem jeho syn Jan. Ten prodal r. 1897 Lobkovice knížeti Moricovi z Lobkovic, který usiloval o získání nejstaršího rodového sídla. V r. 1948 se zámek stal majetkem státu a pomalu chátral.
(http://www.toulkypocechach.com/lobkovice.php
Foto: von Bronin)
|