Hrad Kamyk / Kamyk Castle - Castles on Waymarking.com

Jméno hradu odpovídá jeho poloze, protože slovo kamýk znamená skála-kámen. Naše poznatky o jeho stavebním vývoji jsou stále roztríštené, objasnit by ho mohl budoucí stavebne-historický a archeologický pruzkum. Hrad prošel minimálne dvema stavebními fázemi, behem nichž mohlo být zmeneno i komunikacní schéma. Prístup k hradu byl v první stavební fázi zrejme veden jižním svahem, kde stávala patrne nejaká brána. Cesta se tocila a ze západní strany se vstupovalo predpokládanou druhou branou do jádra hradu. Vlastní prostor hradu nebyl velký. Hlavní obrannou i obytnou stavbou prvé stavební fáze byla nekolikapatrová petiboká obytná vež (donjon) na nejvyšším vrcholu cedicové skály. Kudy se do ní vstupovalo, zustává v úrovni nekolika hypotéz. Soucasná branka odpovídá jedné z nich. Skálu s veží obklopovalo predhradí, jehož hradba je doposud cástecne dochována. K ní byla na jihu pri renesancní prestavbe priložena obytná budova (nový palác), pro niž byla prolomena velká, cástecne zachovaná, segmentove zaklenutá obdélná okna. Pod novým palácem byly ve skále vyhloubeny sklepy. S renesancními úpravami by mohlo souviset rovnež preložení prístupové komunikace do severního a severozápadního parkánu. Ve východní cásti jádra hradu rozeznáváme relikty obdélné budovy, která mohla být puvodním (starým) palácem. Ten by pak vrchnosti nabízel komfortnejší bydlení, než jaké umožnoval stísnený donjon. Interpretaci stavebního vývoje nám cástecne ztežují romantické úpravy lokality provedené v roce 1885.

Prvá fáze hradu náležela donjonovému typu, nejcasteji u nás užívaném práve v dobe vzniku hradu. Renesancní prestavba byla nepochybne motivována snahou zmnožit nepocetné obytné prostory a alespon cástecne tak priblížit nevelký hrad dobovým požadavkum na úroven a vybavení šlechtického sídla.

Prvá zpráva o Kamýku je z roku 1319, kdy hrad a ves Žalhostice prijal od krále Jana Lucemburského jako manství Jindrich z Veitmíle, predek Kamýku z Pokratic. Kamýctí pozdeji presídlili do Pokratic a hrad Kamýk získal opet král, který jej dal roku 1352 v manství Zbynku Zajíci z Házmburka.

Pocátkem 15. století se na Kamýku pripomínají drobnejší šlechtici, kterí však byli nejspíše jeho správci. Roku 1410, pri delení házmburského dedictví, dostal hrad Jan z Házmburka, pozdeji ho však držel Mikuláš, který ho též roku 1425 prodával.

Za husitských válek získal Kamýk husitský hejtman Hynek z Kolštejna, poverený v roce 1421 pražany správou Litomeric. Roku 1428 hrad ovládli Zikmund z Vartemberka a Jan Smirický a zpustošili okolí. Hrad dostal zpet Mikuláš z Házmburka, který ho roku 1431 prodal Vilémovi z Konic a ze Lstibore. Ten Kamýk v roce 1468 odkázal Petrovi Kamýckému (Klucovskému) ze Lstibore.

Roku 1478 udelil Vladislav II. Petrovi kamýcké panství v manství a v roce 1482 ho dokonce z lenního svazku propustil. Kamýk pak drželi Petrovi potomci. Roku 1547 dal Vilém Kamýcký ze Lstibore na hrade vybudovat zdi a nad branou vytesat svuj erb. Hrad meli pak jeho synové; tehdy byl hrad ješte obýván. Ale asi kolem roku 1600 již jeho držitelé sídlili v nové tvrzi pri dvore a hrad pustl.

Poslední držitel hradu z rodu Kamýckých ze Lstibore, Jan Jirí, prodal v roce 1628 starý hrad Kamýk s tvrzí, sklepy, dvorem, starým pivovarem a vesnicemi Hermanu Cernínovi z Chudenic. Po nem drželi hrad markrabata z Badenu a od roku 1783 Schwarzenberkové. Neobývaný hrad pustl a v letech 1809 a 1819 dokonce vyhorel.