Hrad Blesno / Blesno Castle - Castles on Waymarking.com

Blešenský vrch (520 m n. m.) tvorí jeden z posledních výbežku Ceského stredohorí na jihozápadní strane u rozhraní okresu Litomerice, Louny a Most. Na jeho vrcholu mužeme dodnes spatrit viditelné pozustatky stredovekého hradu.

Písemnými prameny není tento hrad doložen. Neznáme jeho puvodní jméno, avšak již název hory dokládá príslušnost k blízké vsi Blešnu. Za nejstarší zprávu o vesnici Blešne je všeobecne považována zpráva z roku 1226, kdy mela náležet premonstrátskému klášteru v Doksanech.

Podle lidové tradice byl zakladatelem hradu litomerický kastelán Blah ci jinak Blech, predek pánu z Chlumu. Z tohoto rodu jsou však doloženi v prubehu 12. století tri Blahové, avšak jako stavebník šlechtického hradu 13. století z nich ani jediný není pravdepodobný.

Hradu na Blešenském vrchu se výrazneji již v roce 1993 venoval Miroslav Režnák a ve svém zpracování jej zaradil mezi hrady prechodného typu. Pri povrchovém pruzkumu v roce 2002 nebyly v prostoru hradu ucineny žádné archeologické nálezy.

Zda hrad predstavoval sídlo samostatného statku ci lenního zboží, prípadne byl vystaven k zajištení majetku doksanského kláštera, nelze zatím ríci. Když se v dobe husitské zmocnil okolního území kališnický hejtman Jakoubek z Vresovic, tak pouhého 1,5 km severovýchodne od Blešenského vrchu vybudoval na strmé hore hrad Oltárík. Jakoubkova stavba Oltáríku se dle mínení Zdenka Fišery dá vykládat tak, že v její dobe již hrad na Blešenském vrchu neexistoval.

Oproti tomu František Záruba dobu vzniku hradu klade spekulativne práve do období husitských válek. Podle nej tomu odpovídá umístení stavenište hradu v extrémne vrcholové poloze, která je typická pro hrady té doby jako jsou Kalich, Litýš, Ostrý, Oltárík a mnoho jiných. Záruba zároven nepredpokládá delší život hradu predevším pro jeho jednoduchost a odtrženost od hospodárských funkcí hradu. Proto také na hrad nahlíží jako na vojenský operný bod vystavený v neklidných dobách.

Puvodní prístupovou komunikaci k hradu z údolí dnes neznáme. Dnešní cesta k hradu prichází po táhlém stoupajícím návrší od jihu ze vsi Dremcic, vzdálené bezmála jeden kilometr. Jisté je, že se pod vlastním jihovýchodním koncem hrebene hory a jižnejším pahorkem v táhlém návrší k Dremcicím již jednoznacne rýsuje viditelný zacátek hradní komunikace. Ta vystupuje severozápadním úbocím vlastního hradního hrebene až do míst pod druhým hradním príkopem. Pokracování cesty vede až na konec hory a je jiste mladšího puvodu. Puvodní hradní cesta odbocovala dnes již dost nezretelne prudce vzhuru k západu a její vyústení se nalézá ve vnitrním jádre celého hradu. Po její levé strane je nedaleko za odbockou patrný zbytek cásti terasovité, pouze na sucho kladené zdi.

Hrad na Blešenském vrchu se zcela viditelne delí na predhradí a vnitrní jádro. Vrcholový hrebínek dosahuje délky 150 m. Na jeho jihovýchodním konci byl prerušen prvním, do skály vylámaným príkopem, dosahujícím šírky kolem 6 m. Vnejší val není patrný. Za príkopem se nachází 40 m dlouhý prostor predhradí. Mezi predhradím a vnitrním hradem se nachází druhý hradní príkop, vysekaný ve skále. Je široký asi 8 m a jádro hradu výrazne prevyšuje nižší hradní cást. Jádro je široké plných 80 m a delí se na nekolik viditelných cástí. Nejvyšší cást hradu tvorí skalnatý pahorek po levé strane prístupu od druhého príkopu. Zde v prostoru snad stávala ústrední hradní vež. Dnes holý pahorek predpokládané hradní veže klesá na jihozápadní strane strme do údolí. Z celní strany k vnitrnímu príkopu se nachází nižší terasa, patrne k ochrane komunikace do vnitrního hradu. Pod ní smerem od príkopu vzhuru severním smerem se táhne viditelne stoupající hrana traverzu; zde není pochyb o úseku hradní komunikace do vnitrního hradu.

V místech predpokládané brány vnitrního hradu na severovýchode pahorku veže se nachází kolem jednoho metru široká a deset metru dlouhá vrstva hrubého kamene, navazující na vyšší valovitý výbežek od jižní strany. Po patnácti metrech je prostor pod pahorkem uzavren valovitým prepažením s prohlubní, snad zbytkem budovy se sklepením. Stísnený prostor pod vežním pahorkem by však nevylucoval možnost branky s prohlubní pro padací mustek.

Zadní severozápadní cást jádra je témer po celém obvodu obklopena valovitým telesem ve tvaru sevreného U, tvorící destrukci obvodové hradební linie. Zde se nacházelo hradní nádvorí a neveliký hradní palác. Nejzajímavejším místem je jižní nároží mezi obvodovým skalním základem, vyrovnanými kameny a vežním pahorkem. Približne okrouhlý prostor o prumeru kolem 4 m snad predstavuje zbytek hradní cisterny na vodu.

Zadní konec celého hradu tvorí prostor puvodního hradního paláce. Patrne jednodílná, podle všeho vežová stavba ve tvaru podkovy dosahovala stran o délce asi 13 metru.Rozhodující pro datování hradu bude povrchový sber keramiky, nebo menší archeologický výzkum.