EN
The statue of St John Sarkander was erected at the road from Tovacov to Troubky in 1877. Just on this place St John Sarkander was captured, when he left his hideout in nearby castle in Tovacov. From here he was transported to Olomouc' prison and tortured here to his death. Although he was immediately venerated by the people and they asked for his beatification, the beatification process opened under Benedict XIV was interrupted. It was brought to a close by Pius IX, who pronounced the solemn beatification 6 May, 1860. John Sarkander was canonized by Pope John Paul II during his visit to Olomouc in 1995. St John Sarkander is depicted on the statue as a priest, wearing typical priest robe and a biretta on his head. In his right nad he holds a book. On the pedestal there is a sign reminding that "Here, on February 10, 1620, beatified John Sarkander was captured."
Biography:
Saint John Sarkander (1576 – 1620) was a Polish and Moravian priest. He was born into a Silesian (Bohemian-Polish) family, father Gregory Matthias Sarkander and mother Helena Górecka of Kornicz at Skoczów in Duchy of Teschen (Silesia).
He studied since 1597 at the University of Olomouc and then since 1600 at the Charles University in Prague, where he became doctor of philosophy. Later, he studied theology at University of Graz. He was ordained in 1609 and worked in Holešov from 1616.
He was tortured by Protestants because he would not break the seal of the confessional. Lest people imagine that Catholics had a monopoly on torture in those days, John endured the rack on 13, 17 and 18 February. On each of the latter days the torture lasted for two and three hours, lighted candles and feathers soaked in oil, pitch, and sulphur were strewn over his body and ignited. He lingered from the effects for a month and died in prison.
Cited from (
visit link)
CZ
Socha sv. Jana Sarkandra u silnice z Tovacova do Troubek a je z roku 1877. Jedná se o sochu svetce na podstavci v životní velikosti. Vpredu je nápis: "Zde 10. února 1620 jat byl blažený Jan Sarkander".
Sv. Jan Sarkander (* 20. 12. 1576 Skocov na Tešínsku, + 17. 3. 1620 Olomouc) - ceský svetec, katolický knez, patron ochrany zpovedního tajemství
Jan se narodil v ceské katolické rodine Sarkanderu, roku 1589 se s rodici prestehoval do mesta Príbora, které patrilo olomouckému biskupství. Studoval v Olomouci, Praze a Štýrském Hradci latinu, antickou literaturu, filosofii i teologii a stále ješte uvažoval o civilním povolání. Byl dokonce i krátce ženat s Annou Plachetskou z Velkého Mezirící. Záhy však ovdovel a rozhodl se pro dráhu duchovního. Roku 1607 získal nižší knežské svecení a dva roky poté byl v brnenském kostele sv. Petra a Pavla vysvecen na kneze biskupem Civallim. Pusobil na rade far, než se konecne usadil v Holešove, kde se stal osobním duverníkem a zpovedníkem majitele panství Ladislava Popela z Lobkovic.
V neklidné dobe ceského stavovského povstání a následných válecných událostech (1618-20) stál vždy na strane katolíku. Tento postoj mu také pomohl ochránit mesto Holešov pred plenením polského vojska v roce 1619, když vyšel v cele obyvatel mesta vstríc vojákum, zpívaje náboženské katolické písne. Tímto však upadl v nelibost u protestantských moravských direktoru. Po krátkém pobytu na zámku v Tovacove, kde se pred nimi ukrýval, byl chycen na úteku v lesích a uveznen v olomouckém vezení.
Na mucení mel doznat domnelé spojení s katolickým panským táborem. Ani po ctvero mucení však nic neprozradil. Na následky posledního mucení nakonec zemrel. Jeho smrt byla považována katolíky od samého pocátku za mucednickou. Stal se proto mucedníkem víry za zachování zpovedního tajemství.
Jeho telo, zahalené do cervené látky jako symbol mucednické smrti, bylo uloženo v mariánském kostele v Predhradí v kapli sv. Vavrince. Odtud byly jeho ostatky roku 1860 preneseny do svatováclavského chrámu v Olomouci.
Beatifikacní proces byl zahájen až v roce 1715, prestože byl Sarkander oslavován a cten již dríve nejen u nás, ale i v Polsku a Francii. Konecne roku 1859 (15. 9.) byl Sarkander prohlášen papežem Piem IX. za blahoslaveného a v roce 1995 Janem Pavlem II. za svatého. Jeho svatorecení ovšem nebylo v ceské verejnosti vzhledem k pobelohorskému vývoji prijato jednoznacne.
(
visit link)