Kostel Nanebevzetí Panny Marie / Church of the Assumption of Virgin Mary - Zlonice (Central Bohemia) - Wikipedia Entries on Waymarking.com

Baroque deacon church of the Assumption of Virgin Mary (kostel Nanebevzetí Panny Marie), the work of several prominent Czech Baroque architects, is the architectural landmark of market town Zlonice and also its main Roman-Catholic church.

Church of the Assumption of Virgin Mary, work of architects František M. Kanka and Ferdinand Hubner, was built at the site of older medieval church by counts of Kinsky in 1727–1735. Interior is from workshop of Adolf Liebscher and sculptural decorations from workshop Josef Klein. The church is high-Baroque structure of the cross-shape groundplan with two towers from 1744 (architect Kilian Ignác Dientzenhofer) and attic roof.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích je monumentální barokní dominanta Zlonic i jejich okolí. Jedná se o významnou realizaci ceského architekta Františka Maxmiliána Kanky z let 1727-1744 a je nemovitou kulturní památkou Ceské republiky.

Kostel zasvecený Panne Marii se v techto místech nacházel od stredoveku, první zmínka je doložena z roku 1352. Do dnešní doby se z nej dochovaly nekteré cásti mobiliáre a to liturgické predmety ci portréty nekterých clenu rodiny Valkounu, patronu kostela. Mezi nimi vyniká zejména votivní obraz Bohuchvala Valkouna z Adleru (1580-1653) z r.1608. Nedlouho pred zborením starší stavby venoval kostelu také tehdejší patron hrabe Norbert Liebštejnský z Kolovrat sochu Panny Marie dovezenou prímo z italského Loreta.

Iniciátorem novostavby kostela byl jednak nový majitel Zlonic a patron chrámu kníže Filip Josef Kinský a také proslulý zlonický dekan Jan Adam Svoboda. První zmínka související se zámerem novostavby pochází z dubna 1723, kdy žádá Filip Josef Kinský o povolení pražskou konzistor. V tomto roce byl ve Zlonicích také autor návrhu, významný ceský architekt František Maxmilián Kanka, jehož autorství je dnes nezpochybnitelné. Práce samotné zapocaly v roce 1727 pod vedením pražského stavitele Ferdinanda Hübnera, k požehnání základního kamene došlo ovšem až 23. zárí 1731. K roku 1738 byla dokoncena lod a presbytár k roku 1744 definitivne také veže.

Zásadní obnovy a úpravy v novobarokním stylu se kostel dockal v záveru 19. století, kdy bylo puvodní Kankovo architektonické pojetí považováno za príliš strízlivé. Plány vypracoval r.1892 architekt Friedrich Ohmann. Práce byly zahájeny r.1895 úpravou prucelí odkud byly sneseny puvodní sochy sv. Petra a Pavla a Immaculaty od Josefa Kleina (dnes umísteny v areálu kostela) a nahrazeny novými od Stanislava Suchardy a dále pokracovaly opravou strechy a vztycením nové sanktusové veže nad krížením. K roku 1898 byly dokonceny úpravy interiéru vcetne odstranení ochozu v presbytári propojujícího oratore, címž bylo docíleno vetšího prosvetlení prostoru, a dále štukových reliéfu a zrcadel na klenbe pro zamýšlenou freskovou výzdobu. Kolaudace dokoncených prací probehla 16. ríjna 1899. Ohmann pojal do svých plánu také celkovou úpravu okolí kostela vcetne vztycení Mariánského sloupu na námestí proti západnímu prucelí, nového západní vstupní schodište ci úpravy záveru. Tyto zámery však nakonec nebyly realizovány. Další etapa obnovy pokracovala po r.1900 tentokrát již podle návrhu architekta Josefa Fanty. V duchu pocínající secese Fanta navrhl jednak nové oplocení pod terasou kostela dále rekonstrukci schodište a nekolik historizujících neobarokních doplnku v interiéru vcetne úpravy svatostánku hlavního a dvou bocních oltáru (realizace pražským cizelérem Josefem Hirschem). Definitivne byly úpravy chrámu dokonceny v letních mesících 1909-1911 freskovou výzdobou již Ohmannem pripravených polí pod vedením Adolfa Liebschera (návrh vyhotoven 1908), profesora CVUT v Praze, za spolupráce s Juliem Fischerem a synem Adolfem. Poslední obnovou prošel exteriér kostela v letech 1992-1995.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází ve stredu obce na vyvýšené terase nad námestím, která sloužila již staršímu stredovekému chrámu. Jedná se o jednolodní stavbu krížové dispozice se dvema vežemi s cibulovými bánemi po stranách knežište. Západní prucelí clení svázané pilastry nesoucí úseky kladí a vrcholí trojúhelným štítem. Po stranách stredového okna jsou niky s polopostavami národních patronu sv. Václava a sv. Vojtecha doprovázených klecícími andely od Stanislava Suchardy, andelé provází také sochu beránka na vrcholu. Konvexní prucelí severního a jižního rizalitu je cleneno obdobne ovšem bez nik a socharské výzdoby. Bocní fasády a veže jsou cleneny rovnež vysokým pilastrovým rádem a vertikalizujícími polokruhove ukoncenými okny. Interiér kostela je sklenut plackovou klenbou, pouze záver presbytáre konchou. Autorem návrhu architektury oltáru mohl být opet František Maxmilián Kanka, i když jasné dukazy pro to schází. Jejich socharská výzdoba je už prokazatelne dílem klasicistne orientovaného sochare pozdního baroka Josefa Kleina, který zde pusobil s prestávkami v letech 1740-1763. Jeho dílem je také kazatelna z r.1743. Puvodní obrazy pro titulární hlavní oltár, Nanebevzetí Panny Marie, a pro dva oltáre bocní, sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny, nechal zhotovit r.1744 Filip Josef Kinský u neznámého autora ve Vídni (v letech 1738-1745 tam pusobil jako nejvyšší kanclér Ceského království). Do dnešní doby se zachoval pouze obraz svatojánský nahrazený ovšem stejne jako všechny ostatní oltární obrazy v prubehu 2. poloviny 19. století plátny novými. Pozoruhodný je také votivní obraz sv. Floriána z r.1767, na kterém je pod postavou svetce dobové vyobrazení Zlonic. Varhany (1745-1746) jsou dílem slavného varhanáre Václava Starka z Lokte.

[Czech Wikipedia]