EN:
Early Gothic church from the 13th century, which was built on the site of the former Romanesque church of St. Michal. The original portal and sacristy have been preserved. During the course of the 15th century the Bell Tower was added. The church was several time rebuilded in gothic and barocco style during the centuries. Major reconstruction and regotisation was made in the years 1908-1911 by architect Kamil Hilbert).
Source: (
visit link)
CS:
Kostel svatého Petra a Pavla je rímskokatolický chrám v Cáslavi. Je chránen jako kulturní památka Ceské republiky. Jedná se o nízkou, orientovanou, jednopodlažní stavbu; obvodové zdivo presbytáre (se sedlovou strechou) a trojlodí (se stanovou strechou) dosahuje stejné výšky približne 12 m, vež je vysoká 88,5 m. Z historicko-architektonického hlediska spocívá unikátnost dnešního chrámu v zachovalosti a vysokém stárí románského kostela sv. Michala (dnešního presbytáre) a v jeho výjimecném stavebním spojení s vrcholne stredovekým chrámem.
Prvním farním kostelem v Cáslavi byl románský tribunový kostel sv. Míchala, tvorící dnes sakristii dekanského chrámu sv. Petra a Pavla. Nejstarší písemné zprávy o tomto kostele však pocházejí až z pocátku 14. století (z r. 1307 ci 1310) a jeho vznik a historii lze tedy analyzovat pouze ze stavby samotné. Kostel byl vybudován asi v polovine 12. stol. stranou prvotního osídlení rozprostírajícího se kolem Hrádku, na území, které panovník, jako majitel veškeré pudy, dal do zástavy významnému rodu pánu z Chlumu; zakladatel románského kostela stavbou vyjádril svuj nárok na držené území. Pánové z Chlumu nad ním drželi patronát až do r. 1307 (event. 1310), kdy ho postoupili komende rádu nemeckých rytíru v Drobovicích. V kostele je dosud pochován jeden z príslušníku tohoto rodu, Jistislav.
Pozdeji se kolem kostela zacala rozrustat osada, a po založení mesta Cáslavi (po roce 1248) místní obec rozhodla o vybudování nového vetšího chrámu; postaveno však bylo pouze presbyterium. Není zrejmé, komu byla nová stavba zasvecena a jaký mela vztah k puvodnímu kostelu (stavebne jde o jediný objekt) - ješte v roce 1307, resp. 1310, byl však kostel uveden pod jménem sv. Michala.
Další útržkovitá zpráva o kostele pochází z roku 1325, kdy patronát nad ním prevzal sedlecký klášter. Opet pouze z analýzy objektu samotného vyplývá, že zhruba v polovine 14. století vzniklo kostelní trojlodí a soucasne byla vybudována kaple Panny Marie Bolestné, nyní kaple sv. Anny. Je možné, že tehdy došlo k novému vysvecení kostela, který od té doby nese jména apoštolu Petra a Pavla. Z druhé poloviny 14. stol. pochází nekolik zpráv o zakládání oltáru v nove vybudovaném kostele. První zrejme byly založeny v letech 1358 a 1360, z r. 1362 pochází zmínka o oltári sv. Kateriny, v r. 1387 zrejme vznikl samostatný oltár sv. Zikmunda, v r. 1389 oltár sv. Mikuláše, v r. 1390 oltár sv. Leonarda, Felixe, Adaukta, z r. 1391 pochází zmínka o již dríve existujícím oltári Panny Marie, v r. 1404 zrejme vznikl oltár sv. Kríže, a v r. 1405 oltár sv. Apoštolu (tedy Petra a Pavla). Krome oltáre v mariánské kapli byl tedy cáslavský kostel ozdoben sedmi nebo osmi oltári; jejich cetnost svedcí mimo jiné o dostatku financních prostredku.
Zrejme v tomto období, tedy asi pocátkem 15. stol., byla do nároží mezi jižním bokem presbyteria a východní zdí jižní lodi vestavena vež.
V r. 1452 byl kostel ponicen prvním velkým požárem; v dusledku toho došlo k nekterým opravám a úpravám. U severní bocní lode vznikl prístavek s klenbou o trech polích, kvuli kterému byla jednak prolomena západní prucelní zed kaple Panny Marie (portálek z ní byl prenesen na západní prucelní zed prístavku), a jednak byla v arkádách mezi opernými pilíri probourána bocní zed severní lodi, okna na této strane byla zazdena a zakryta strechou prístavku.
Na konci 15. stol. (asi r. 1491 nebo 1494) byla zahájena dostavba veže. V r. 1497 bylo s mistrem Blažkem smluveno provedení kamenického díla pro okna veže, v r. 1498 byl zakoupen provaz na vytahování kamenu k stavbe horních partií veže, r. 1502 byla uzavrena smlouva na krov a r. 1506 byla na vež posazena korouhvicka.
V r. 1522 byl však kostel požárem tak ponicen, že se obec odhodlala k rozsáhlým úpravám, které byly zahájeny v r. 1537. Nove byly vybudovány pilíre a klenba trojlodní stavby, došlo k úprave prední cásti západního prucelí s portálem, severozápadní nároží kostela bylo zpevneno mohutným operným prvkem. V severním prístavku byla vybudována kruchta i se schodištem. Behem této prestavby vznikla i celá hlavní rímsa kostela. Stavební úpravy probíhaly nejméne do r. 1539. (Data zahájení a pravdepodobného ukoncení oprav lze najít na samotné stavbe - na portále je vytesán rok 1537 a na svorníku klenby rok 1539.) Behem uvedených úprav kostel zrejme také získal stanovou strechu, bylo zvýšeno vretenovité schodište u veže a zrízena predsínka pred vchodem do prístavku na severní strane kostela. Poznámka: V uvedené podobe existuje kostel sv. Petra a Pavla vlastne dodnes; architektonické zásahy provedené v dobe baroka jsou nepodstatné a rada z nich byla eliminována pri rozsáhlé oprave v letech 1908—11.
Pri požáru v r. 1600 došlo ke znicení krovu veže, ale již v roce 1602 mela vež krov nový, s krytinou z medi. V letech 1618—27 byl kostel nekolikrát vydrancován, k dalšímu rozsáhlému drancování (od švédských žoldnéru) pak došlo v r. 1643.
První informace z období po Tricetileté válce, týkající se stavebních prací na kostele, pocházejí z let 1655—1660, kdy byla schválena cástka na opravu kaple P. Marie Bolestné; tehdy zrejme byla vybudována klenba se štukovou výzdobou. Je pravdepodobné, že soucasne byla vybudována i klenba v severním prístavku, který mel nejspíše do té doby pouze rovný strop. Je také možné, že ve stejné dobe byla nad sakristií zrízena komora, jejíž pultové zastrešení zakrylo a zvnejšku spojilo v jeden celek románský kostelík i kapli Panny Marie s presbyteriem.
V roce 1703 požár znicil znovu krov veže; v rámci opravy, dokoncené približne v roce 1727, byl porízen nový krov, vybudován byt hlásného a vež osazena hodinami. Behem 18. století bylo také vymeneno staré vnitrní zarízení kostela za nové, barokní.
V r. 1825 byla vež kostela prohlášena za natolik zchátralou, že se stala životu nebezpecnou; hned vzápetí byla vež opravena podle návrhu dvorního stavitele Clementa Zobela.
V r. 1826 získal kostel nízkou sedlovou strechu pokrytou prejzy. O nekolik let pozdeji, v r. 1841, však oba krovy — na veži i kostelní lodi - shorely. V r. 1846 získal kostel provizorní strechu, vež však byla znovu zastrešena až v r. 1863, kdy byl celý objekt dukladne opraven krajským stavitelem Ing. Šulcem. Pri této oprave byl také rozebrán a znovu postaven západní operný prvek, a jižní bok a prucelí kostela byly zpevneny prízemními vyzdívkami, do jejichž slepých arkád byly vsazeny náhrobní kameny. Tehdy také bylo témer veškeré barokní zarízení kostela nahrazeno neogotickým.
V letech 1908—11 pak byla pod vedením arch. Kamila Hilberta provedena rozsáhlá oprava a cástecná rekonstrukce kostela.
Zdroj: (
visit link)