[EN] This railway bridge was built between 1846 and 1849 by the famous Alois Negrelli, who was past master for transit architecture. Traffic on this viaduct started at 6.4.1851. Bridge connects the quarters of Holesovice and Karlin.
With its length of 1111 meters and 87 high arches at that time ranked it among the most unique in the world.
In a massive flood in 2002 (the worst in Prague history) the viaduct survived without any problems (traffic on it wasn't stopped).
(
visit link)
[CZ] Príprava a výstavba
Karlínský viadukt byl postaven jako soucást dráždanské vetve projektu Severní státní dráhy Olomouc–Praha–Dráždany, o jejíž stavbe rozhodlo reditelství státních drah v roce 1842. Most byl budován od jara roku 1846, dokoncen roku 1849 a uveden do provozu 1. cervna 1850. Po svém dokoncení mel 87 kamenných oblouku, z toho:
8 žulových segmentových oblouku nad rameny reky (25,29 m),
1 pískovcový segmentový oblouk (11,30 m) z pískovce a 2 pruchody pro peší (nad dnešní Sokolovskou ulicí),
76 pískovcových pulkruhových oblouku o rozpetí 6,39 až 10,75 m.
Most je dlouhý 1110 metru; do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy. Šírka mostovky mezi kamenným zábradlím je 7,6 m. Negrelliho viadukt je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek.
Stavba mela být sverena Janu Pernerovi, který již vedl stavbu trati mezi Olomoucí a Prahou. Spolupusobil pri navrhování trasy do Dráždan a zrejme navrhl i soucasné vedení Negrelliho viaduktu; pri nehode však zemrel. Proto stavbu rídil inženýr Alois Negrelli.
Dodavatelem byla firmy bratrí Kleinu a Vojtecha Lanny. Stavební náklady cinily jeden a pul milionu zlatých. Most byl budován nad tehdy ješte neregulovanou rekou. Materiál byl privážen po vode z Kamýka nad Vltavou a opracováván na míste. Žula byla težena v Schwarzenberském lomu, který je dnes zatopen Orlickou prehradní nádrží. Na stavbe pracovalo až 3000 delníku ruzných národností. Pri stavbe byly poprvé ve vetší míre použity parní zvedací stroje. Kamenickou dílnu pod širým nebem v míste Jerusalemského ostrova zachytil malír Karel Robert Croll.
V dobe svého vzniku byl most dobre viditelný, obdivovaný a casto fotografovaný. Jeho vzhled ocenil umelecký historik Zdenek Wirth jako projev monumentality empírového slohu v oblasti technických staveb. Ve svetovém merítku šlo o ojedinelou stavbu, mnohde se v té dobe stavely obdobné mosty ješte ze dreva. Teprve pozdeji jej obklopily domy až k tesné blízkosti. Volná místa pod mostními oblouky byla s rostoucím prumyslem zaplnena remeslnickými dílnami a speditérskými firmami, vetšinou i s vestavenými patry.
V roce 1871 most doplnil na jižní strane karlínský spojovací viadukt pro prímé spojení Buben a Libne bez nutnosti zajíždet na nádraží. Merí 351 m pri prumerné výšce 8 m. Jeho klenby jsou z kamene (10 oblouku) a cihel (16 oblouku). Obsahoval také dva ocelové nýtované príhradové mosty. Mostní pole nad ulicí Pernerovou s rozpetím 29,51 m bylo v roce 1951 nahrazeno moderní svarovanou ocelovou konstrukcí se spraženou železobetonovou deskou mostovky. Druhé pole nad ulicí Prvního pluku má rozpetí 22,83 m a bylo obnoveno v roce 1936.
V druhé polovine 19. století si položení tretí, posunovací slepé ocelové koleje na predmostí vynutilo náhradu puvodního kamenného zábradlí úzkým zábradlím ocelovým, které v obloucích muselo být ješte vyloženo na železobetonové konzolky.
V premostení Križíkovy ulice byly v letech 1952–1954 pro zlepšení prujezdnosti motorových vozidel tri mostní oblouky zboreny a proluka byla premostena trámovými preklady z predpjatého betonu. V roce 1981 byl podobný zásah proveden i na holešovické strane, nad Bubenským nábrežím.
Podobne jako Karluv most prestál v plném provozu i Negrelliho železnicní viadukt srpnovou povoden roku 2002 (zrejme nejvetší, jakou Praha ve své historii zažila), pri níž byl zatopen témer celý Karlín. Viadukt byl totiž navržen na základe cerstvých zkušeností z povodne v roce 1845. Tehdy hladina Vltavy dosáhla jen o nekolik desítek centimetru níže. Povoden z roku 2002 neprekrocila rezervu, plánovanou v projektu mostu.
Približne v roce 2000 byly mezi ulicemi Križíkovou a Sokolovskou opet vybourány výplne mostních oblouku a tak obnoven pruhled.
(wiki)