The chateau was rebuilt from an older mansion in the middle of the 16th century. After 1683, the building gained the present four-winged form. Today the chateau is in private hands and serves as a guest house.
Source and more information: (
visit link)
=========================================================
Lešany se poprvé pripomínají v listine, která se hlásí do roku 1185, ale pochází patrne až z 13. století. Podle této listiny daroval kníže Jindrich Lešany Rádu Johanitu. Roku 1353 držel Lešany první známý majitel Oldrich Medek z Valdeka. Na pocátku 15. stol. se rychle vystrídalo nekolik majitelu, do roku 1683 to byly napr. rody z Chrenovic, Lešanští z Cecelic, Vratislavové z Mitrovic, Cejkové z Olbramovic, Michnové z Vacínova.
V roce 1683 odkoupila Lešany s tremi vesnicemi od Michnu z Vacínova pražská Svatovítská kapitula, která na míste tvrze postavila zámek. Lešany se staly centrem velkého kapitulního panství do nehož patrily ješte statky Hosteradice, Brežany, Netvorice, Nedvezí a další. Správa panství sídlila v lešanském zámku. Kapitule patril Zámek Lešany až do roku 1949. Behem II. svetové války byl zámek obsazen nemeckými vojsky, poté jej prevzala Ceskoslovenská lidová armáda. V roce 1949 byl Zámek Lešany zestátnen a byl využíván Jednotným zemedelským družstvem. Za socialistické éry došlo k výrazné devastaci zámku a jeho hospodárských budov. V prosinci 1996 jej od obce odkoupil pan Ladislav Truhlár, který zámek a zámecký areál postupne zrekonstruoval.
Kdy byla v Lešanech postavena puvodne vodní tvrz, nyní zámek, nelze jednoznacne urcit, pravdepodobne to bylo ješte v predhusitském období Renvaldem z Ústupenic, který ji roku 1409 prodal spolu se vsí Prokopovi ze Sobešína. Tvrz byla jednoduchá, mírne lichobežníková budova, která je dochovaná ve zdivu východního krídla dnešního zámku. Palác byl zrejme trojdílný, snad i o neco delší než dnešní zámecké krídlo. Od západu k paláci priléhalo nevelké nádvorí, od východu pak asi vodní opevnení související s dnešním rybníkem Návesník. Nejpozdeji za Cejku z Olbramovic (cca. pol. 16. století) byl postaven západní palác dochovaný ve zdivu západního krídla zámku. Uprostred jedné z volných stran byla vstupní vež, jejímž následovníkem je vež soucasná. Brzy po roce 1683 získal zámek nynejší ctyrkrídlou podobu. Fasády nesou stopy zásahu ješte v pozdním baroku a klasicismu, kdy vznikly i strohé arkády kolem nádvorí. Nejvýraznejším príspevkem Svatovítské kapituly k podobe zámku je kaple sv. Víta zaujímající celou západní polovinu severního krídla. Roku 1903 zámek znacne poškodil požár, nejvíce utrpela vež v severním prucelí, která pri oprave místo strechy dostala novoromantickou terasu. Nevzhledná terasa byla behem II. svetové války nahrazena ješte nevzhlednejším vodojemem.