Aliancni erb Varrensbachu a Sliku - Jimlin, Czech Republic
Posted by: ToRo61
N 50° 19.175 E 013° 44.958
33U E 410962 N 5574912
Aliancni erb Gustav Adolf Varrensbacha a Marie Sidonie Šlikové na zámku Nový Hrad v Jimlíne
Waymark Code: WMW6GP
Location: Ústecký kraj, Czechia
Date Posted: 07/16/2017
Views: 17
2.cervence 1670 panství Nový Hrad kupuje Gustav Adolf Varrensbach a jeho manželka Marie Sidonie roz. Šliková. Po dlouhé dobe se zámek znovu stal typickým panským sídlem. Noví majitelé vedli rušný spolecenský život a s velkými náklady dokoncovali prestavbu na pohodlný barokní zámek. Z tohoto období pochází honosná štuková a malírská výzdoba reprezentacních sálu i kaple, brána do tretího nádvorí a prestavba veže do podoby, tak jak byla rekonstruována po požáru od blesku v roce 1994. Puvodní gotický príkop v míste dnešního druhého nádvorí byl preklenut a posloužil jako prostor k ustájení koní jejichž chovu se Gustav Adolf vášnive venoval. Rozsáhlou prestavbou prošla i hospodárská cást. Od dob Kolovratu došlo za Varrensbacha snad k nejrozsáhlejším architektonickým zmenám.
Šlikové (též Schlickové) (
visit link) jsou ceský a ríšskonemecký puvodne patricijský rod, který povýšil až do hrabecího stavu.
V roce 1516 se objevila na šlikovských statcích bohatá ložiska stríbrné rudy. Štepán Šlik založil mesto Jáchymov, kde zacal razit tolary (27,20 gramu cistého stríbra), díky nimž rodina vešla ve známost po celé Evrope. Avšak v roce 1528 jim Ferdinand I. odejmul právo ražby. Ztráta mincovny i dolu je privedla k odbojné ceské šlechte proti králi. Po porážce jim nekteré statky byly zkonfiskovány a museli k tomu ješte zaplatit vysoké pokuty.
Presto i poté zastávali významné úrady, Albrecht se stal nejvyšším hejtmanem ceského vojska, Vavrinec pusobil jako hejtman Starého Mesta pražského a Jáchym fojtem v Horní Lužici a v letech 1558–1560 z postu prezidenta rídil ceskou komoru. Pripojili se k odbojným stavum. Jindrich Šlik rídil pluk moravských stavu behem bitvy na Bílé hore. Kryštofa zvolili stavovským direktorem.
Jáchym Ondrej Šlik (1569–1621) od roku 1606 pusobil jako reditel konzistore podobojí, angažoval se v bojích o Rudolfuv majestát. Odmítl prijmout Ferdinanda II. na ceském trune. Patril mezi hlavní vudce protihabsburské opozice, stal se jejich hlavním mluvcím. Po zvolení Fridricha Falckého ceským králem prezval post nejvyššího sudího a fojta v Horní Lužici, po porážce na Bílé hore se uchýlil na panství Redernu ve Frýdlantu, kde jej na rozkaz saského kurfirta zajali a predali císari. Jako první vstoupil 21. cervna 1621 na lešení s popravcím špalkem na Staromestském námestí.
Po porážce stavu se cesty rodiny rozdelily, jedna cást emigrovala, zbytek rodu zustal ve vlasti. Jindricha zajali, poté prešel do císarských služeb, pracoval pro Albrechta z Valdštejna a mel za úkol dohlížet na nej. Po jeho zavraždení dostal cást jeho jmení. Povýšil do stavu ríšského hrabete, opet smel razit mince v Plané, získal Kunštát, Kopidlno, Veliš a Ploskovice. Hrabecí tituly jim králové a císari uznávali až od 17. století, kdy Jindrich Šlik získal potvrzení od císare Ferdinanda II.
V ceských zemích zustala pouze kopidlanská vetev, která po roce 1989 v restitucích získala zpet svuj zámek v Jicínevsi, kde žije dodnes.