Alfa Palace by Karel Stolar - Prague, Czech Republic - Paintings Then and Now on Waymarking.com

The House U Štýblu is a Multifunctional constructivist building, originally bearing the name of its owner.

Later, the building became better known under the name the Alfa Palace because of the cafe on the ground floor. The building was used for both administrative purposes as well as residential purposes. It’s also famous because of the Semafor Theater and cabaret, which still has a cult-like status today. The Alfa palace was in desolate condition after the 1989 revolution and the state returned it back to the family of the original owners, who spent years on both conservation and reconstruction.



The author of this painting is Karel Stolar. Karel Stolar is the book illustrator who is dedicated to creating drawings sights. You can find this painting in book 'Pražské domy vyprávejí VIII.'
This book is one of a twelve-part series of books describing structural changes and the development of cultural-historical monuments of Prague (houses, villas and palaces, library, banks, school, museum, hospital, farm, etc.).

=========================================================

V dobe velkých zmen po skoncení první svetové války a vzniku Ceskoslovenské republiky se zacal rychle promenovat i vzhled jednoho z hlavních pražských bulváru, Václavského námestí. Postupne tady vyrustaly nové velké obchodní paláce, nahrazující starou zástavbu. Jmenujme alespon Batuv dum v dolním konci námestí ci naopak v jeho horní cásti palác Fénix, pozdeji známý jako Blaník. Reprezentacní fasády domu doplnovaly prostorné pasáže a luxusne vybavené interiéry.

Zrejme nejrozsáhlejší a nejluxusnejší byl palác U Stýblu cp. 785/28, v minulých desetiletích Pražany spíše vnímaný jako palác Alfa. Funkcionalistický objekt, provedený jako železobetonový skelet s prícnými krídly, byl vystaven v letech 1928-1929 podle projektu architektu Ludvíka Kysely a Jana Jarolíma. Budova mela tri podlaží podzemní a osm nadzemních.
Nový palác zabral místo po dvou starých domech, které cetnými prestavbami a prístavbami ztratily kredit kulturní nemovité pamatky. Jejich demolice probehla v roce 1927. Vzhledem k tomu, že oba domy mely jednoho vlastníka, podnikatele Václava Stýbla, vznikla výhodná situace obe parcely spojit a rozmáchnout se k velkolepé stavební akci. Príhodná pro ni byla i znacná stavební hloubka parcel, témer devadesát metru od ulicní cáry, až k hranicím zahrady Františkánského kláštera.
V tom smyslu také projektanti rešili rozvrh objektu. Prední cást do Václavského námestí zamýšleli jako dum prevážne obchodní, s velkou kavárnou v prvním patre, zadní trakt k pozemkum kláštera jako výhodne orientovanou cást obytnou a kancelárskou. Stavba budovy byla provedena za vedení ing. Q. Laguse v jiste velmi krátké dobe patnácti mesícu, zvá- žíme-li složitost a rozsáhlost novostavby. Stavební práce realizovala firma Václav Nekvasil, Praha-Karlín, práce konstrukcní a železobetonové firma Dr. ing. K. Skorkovský, Královské Vinohrady.

Páterí budovy byla obchodní pasáž, od které se odvíjel organismus celé budovy. V cásti pred Františkánskou zahradou byla pravoúhle propojená s pasáží budovy Ceské banky a ta zase svým prucelím smerovala do Vodickovy ulice. V samém centru mesta tak vznikla duležitá, a dá se ríci i velkokapacitní, peší komunikace, která znacne odlehcovala križovatce Václavské námestí - Vodickova ulice.

Stred pasáže Stýblova paláce byl rozšíren v eliptickou dvoranu o ploše 350 m2, preklenutou nad prvním patrem zasklenou kopulí v železobetonové rámové konstrukci. Vzdušná a svetlá dvorana ušlechtilých architektonických linií patrila ke skvostum celého objektu. Prostrednictvím sedmi schodišt z dvorany, v jejímž stredu stával kiosk, kde se prodávaly noviny, casopisy a tabákové výrobky, byl prístup do všech cástí budovy vcetne kavárny a biografu. V západní cásti již jen cástecne kryté pasáže byl ješte prístup do zde zrízeného divadelního sálu. I jeho vznik má svou historii: Syn stavebníka paláce Václava Stýbla Adolf, který se prátelil s populármm hercem Vlastou Burianem, požádal svého otce, aby pro neho v paláci vybudoval divadlo.Tak se i stalo, ale Burianovi se prostory zdály príliš malé. Nakonec tady pusobila scéna neméne populárního herce, Divadlo Oldricha Nového. Naše generace má ovšem toto místo spjato s pusobením Divadla Semafor, v cele s Jirím Suchým, Jirím Šlitrem, Jirím Grossmannem, Slávkem Šimkem, Waldemarem Matuškou, Pavlem Bobkem, Petrem Spáleným, Pavlínou Filipovskou, Evou Pilarovou, Miluškou Vobormkovou, Nadou Urbánkovou a plejádou dalších hercu a zpeváku. Ohromný zájem o toto divadlo v centru mesta dosvedcovaly dlouhé fronty, které vznikaly v pasáži již dlouho pred otevrením pokladny vždy pri zahájení predprodeje vstupenek na predstavení príslušného mesíce.

Ve tretím suterénu budovy byly sklepy, a predevším prostory pro rozsáhlé strojní zarízení potrebné k bezproblémovému chodu budovy. Kotelna ústredního topení, zahloubená pod hladinu spodní vody, musela být uložená do nepropustného bazénu. To si vyžádalo neobycejne obtížné a financne nákladné stavební provedení za použití dokonalé izolace. Dále tu byla umístena elektrická transformacní stanice, rozvody kanalizace a další zarízení.

Druhý a první suterén byly v traktu do námestí využity pro obchodní úcely. Dnes je tato dispozice silne narušena existencí vestibulu metra, jenž zároven slouží jako podchod pod križovatkou. Jinak tyto dva suterény zabíral biograf s velkým sálem o 1250 sedadlech, s galeriemi a príslušenstvím, v rozloze asi 1300 m2, vše vybaveno nejlepším komfortem. Za projekcní sklápecí stenou se nacházelo stejne rozsáhlé jevište s proscéniem jako u velkých pražských divadel. K nemu byl ješte priclenen menší sál o ploše asi 370 m2, vhodný k porádání zábavných poradu nebo prednášek.Tento v dobe svého vzniku nejvetší biograf v Praze dostal název Alfa, který se udržel až do našich casu. Takový název predstavoval zároven velice chytrý reklamní tah, nebot díky nemu se biograf rázem ocitl na prvním míste v tehdy velice široké nabídce pražských kin, prezentované v abecedním porádku, a to jak v tisku, tak i na plakátech vylepovaných na verejných místech.
Biograf Alfa se i nadále udržoval mezi špickou a mezi prvními se také dockal širokoúhlé projekce. V lednu 1989, kdy se již pyšnil tím, že byl jediným sedmdesátimilimetrovým kinem v centru Prahy, dostal moderní stereo Dolby systém, který podstatne zvýšil technickou kvalitu reprodukce zvuku. Na záver téhož roku bylo rozsáhle zrekonstruováno hledište a v kine byl zrízen i moderní bufet.

Website of painting. Exact URL of painting is required: [Web Link] Artist: Karel Stolař Date of Your Photograph: 02/05/2017 Medium of Painting: pen and ink Date of Painting: Not listed

Visit Instructions:
Describe your visit, including the date, with as much detail as possible, and contribute at least one photo, original, different from those already in the gallery, if possible.

Recent Visits/Logs:

Date Logged Log   05/11/2018 jezevcik visited it 02/25/2017 Blogi visited it

View all visits/logs