The house in geometrical secession style was built according to plans by Otakar Novotný (
visit link) in l. 1909-1911 on the site of a building that belonged to the monastery of the Paulines.
Otakar Novotný was an important Czech architect, who finished the design of the Štenc House in 1909 and was influenced by the Modern style of architecture, which was en vogue at the time, as well as his own student trips to the Netherlands where he was introduced to the architecture of Petrus Berlage. This is notable in the distinctive brick façade of the house and the graphics studio. The Štenc House once served as a meeting place for the important personalities of Prague in the first half of 20th century.
The author of this painting is Karel Stolar. Karel Stolar is the book illustrator who is dedicated to creating drawings sights. You can find this painting in book 'Pražské domy vyprávejí VII.'
This book is one of a twelve-part series of books describing structural changes and the development of cultural-historical monuments of Prague (houses, villas and palaces, library, banks, school, museum, hospital, farm, etc.).
=========================================================
Za kostelem sv. Salvátora stojí dvojdum zahrnující nakladatelství, reprodukcní ateliéry, výstavní sín, prodejnu, byty a ve dvore umeleckou tiskárnu. Vznikl na míste budov, které v minulosti sloužily paulánskému klášteru. Projekt rozlehlého nakladatelského a obytného domu se dvema dvory ve stylu geometrické secese vypracoval arch. Otakar Novotný, jeden z žáku arch. Jana Kotery. Už pri prvním pohledu nás zaujme trípatrová fasáda hlavního prucelí s mansardou do Salvátorské ulice z režných neomítnutých cervených cihel. Prízemí zdobí slepá arkáda z bílých, rovnež neomítnutých cihel. Tady byly velké výlohy a Štencuv grafický kabinet. Do druhého a tretího patra tohoto krídla byly situovány byty, horní byt s balkonem obývala rodina Jana Štence. Zcela nahore pod ctvrtválcovou sklenenou strechou byl speciální fotoateliér. Uvnitr se objekt delí na nájemní dum cp. 1092 a na luxusnejší obytný dum cp. 931 s pracovnou Jana Štence. Dvorní trakt byl jednoznacne koncipován pro potreby grafického závodu. Ústredním prostorem bylo malé atrium. Dum mel také reprezentacní prostory. Celý objekt byl prostoupen pusobivými geometrickými kompozicemi, dodnes vesmes zachovanými: jsou to bílými cihlami obezdívané pilíre, ornamenty rovných stropu vetšiny prostoru ci šachovnicove sestavená dlažba. Nakonci je potreba se zmínit že Jan Štenc shromáždil unikátní sbírku 60.000 fotografií nepredstavitelné dokumentární hodnoty. Sbírku tvorí tvorba vlastního fotografického ateliéru i snímky od renomovaných fotografických firem. Ty využívalo i mnoho jiných redakcí a nakladatelství, nebot nešlo jen o snímky z Prahy, ale také ceských hradu, zámku, mest, jednotlivých památek, lidových staveb a dalších. Sbírku prevzal po znárodnení chemografický provoz Státní tiskárny n.p., který se stal pozdeji soucástí Tiskarských závodu. V roce 1981 byl tento soubor prohlášen za archiválie a sveren do správy Státního ústavu památkové péce a ochrany prírody. Po listopadu 1989 byl dum v restitucích vrácen rodine Jana Štence stejne jako unikátní historický archiv. Štencova vnucka, akademická architektka Viola Škabradová vede od té doby proslulý deduv archiv, ostatní prostory domu najala a rekonstruovala firma Wella, která tu otevrela kadernické ucilište. Pod strechou Štencova domu je i velký sál, zrízený z bývalého ateliéru, kde se porádají nejruznejší módní kadernické prehlídky a kulturní akce.