The original building disappeared in renovations, which passed through Prague in the late nineteenth and early twentieth centuries. Too many are unaware of it, but of course it could go just about any house completely meaningless. Especially since it was almost in the heart of the capital near the country's largest trading market place, which was the Old Town Square. Today's neo-Gothic building is the work of Alois Elhenického.
The main significance of this building reveals a commemorative board, which is located on the wall. On it is a tourist learns that in these places was born Karel škréta (
visit link) , Czech portrait painter who worked in the Baroque style.
The author of this painting is Karel Stolar. Karel Stolar is the book illustrator who is dedicated to creating drawings sights. You can find this painting in book 'Pražské domy vyprávejí VII.'
This book is one of a twelve-part series of books describing structural changes and the development of cultural-historical monuments of Prague (houses, villas and palaces, library, banks, school, museum, hospital, farm, etc.).
=========================================================
Vnímavému pozorovateli by nemela ujít pametní deska na dome U Cerného jelena cp. 628. Návrh na její zrízeni a osazeni byl prednesen v únoru 1869 Karlem Maixnerem na schuzi Umelecké besedy, respektive jejího odboru výtvarných umení. O rok pozdeji byla pametní deska osazena. Podobizna je dílem malíre Petra Maixnera, ornamentální výzdobu provedl F. Heidelberg. Text oznamuje: „Zde se narodil Karel Škréta, malír cesky r. 1604.“
Název domu U Cerného jelena se datuje již do 15. století. Po vystrídaní ruzných majitelu prešel dum koncem 16. století do držení rodiny Škrétu. Do Prahy ji privedl dedecek pozdejšího slavného malíre, Jan Škréta, narozený nekdy v letech 1530-1535, puvodne kožešník, obchodník s vínem, šenkýr a pozdeji i mlynár. Prameny se rozcházejí v urcení, odkud do Prahy prišel. Nekteré uvádejí mestecko Volešnice (Olešnice) mezi Bechyni a Týnem nad Vltavou, jiné Olešnici na Morave poblíž Kunštatu. Jisté však je, že se jednalo o bohatou a váženou rodinu ceského puvodu a - co se pozdeji ukázalo jako duležité - protestantského vyznání. Jan Škréta prišel do Prahy v roce 1556 a o tri roky pozdeji, 1. cervence 1559, mu bylo udeleno meštanské právo na Starém Meste pražském. Stal se majitelem trí domu: na Starém Meste to byly domy Na Šmerhove a U Vohánku a na Novém Meste dum se zahradou poblíž Vltavy zvaný Na Kopci. Zvlášte význacný byl Šmerhovský dum, který stával v blízkosti Staromestské radnice u placku, kde se prodával „šmér“ cili rybí tuk, a od toho se odvozovalo jeho jméno. Jiná verze pojmenovaní domu se odvíjela od nemeckého slova Schmerz, což znací bolest a následne blízkou mucírnu a vezení zvané Špinka ve Staromestské radnici. Mimo uvedené domy patrily Janu Škrétovi ješte dva mlýny a za pražskými hradbami dve vinice.