CS:
První kostel, spíše kaplicka, byl prý ve Švábenicích postaven za misijní cesty svatých Cyrila a Metodeje, kterí se dle Dr. Prikryla ubírali tudy k Brnu. Jak se tehdy Švábenice jmenovaly, nikdo však neví. Kostel byl zasvecen svatému Janu Krtiteli a bohoslužby se v nem konaly slovanským obradem. Co je na tom ale pravdy, se již nedozvíme.
Podloženejší už je zpráva, že v hradní kapli, která stála asi na míste dnešní mariánské kaple Na Hrade, konali ve 12. století pro pány ze Švábenic obrady latinským ritem augustiniáni z kláštera na Zderaze. Rod ze Švábenic byl patronem tohoto kláštera. Kdy byl postaven kostel na míste, kde stojí dnes, se presne neví. Bylo to patrne tesne pred úpadkem rodu pánu ze Švábenic po roce 1300. Byl asi drevený, otocený k západu. Byl to kostel farní, pod který patrilo i nekoliksousedních obcí a který poslední mocipáni ze Švábenic opatrili znacným jmením. Od doby kolem roku 1580 až do roku 1633 patrily Švábenice pod farní úrad ve Hvezdlicích. V té dobe zde asi byli již zmínení moravští bratri.
Od roku 1653 byl švábenický kostel opet farním, pozdeji dekanským. Asi roku 1704 úplne vyhorel. Neví se presne, komu byla zasvecena hradní kaple (kostel) ani vyhorelý farní kostel. Nekterí se domnívají, že obojí sv. Janu Krtiteli, jiní sv. Michaelovi.
Nedivme se, že v docela krátkém casovém údobí – nekolika stovek let – neznáme vše presneji. Mestecko Švábenice v 19. století zachvátily velké požáry, i budovu, ve které byly uloženy všechny dokumenty, týkající se minulosti Švábenic. Je to veliká škoda, ale na ruzné živelní katastrofy doplatilo více mest a obcí.
Dnešní kostel postavený v barokním slohu byl budován v letech 1716–1718 nákladem patrona kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha a byl zasvecen sv. Michaelovi. Protože prucelí a vež stále ujíždely a dílcí opravy nepomáhaly, byly vež i prucelí rozebrány a postaveny v dnešní podobe. Opravu a stavbu veže provedl nákladem i se znovuvysvecením kníže arcibiskup olomoucký Bedrich Fürstenberk dne 2. ríjna 1859. Zasloužil se o dukladnou a nákladnou prestavbu kostela a uchování této cenné kulturní památky – siluety naší krásné Hané.
Šírka švábenického kostela je 16 metru, délka 38 metru. Výška veže je 53 metry. Roku 1929 byla šindelová strecha celá odstranena (vazba i krovy) a nahrazena cervenou taškou. Vež byla zbavena šifrové krytiny, nebot kámen se utrhával pri vichricích, a tak byla pokryta medeným plechem. Hlavní chrámové dvere byly z roku 1902. Nynejší dubové dvere jsou z roku 1966. Nad nimi ve výklenku je kamenná socha sv. Michaela archandela z roku 1899, koupená švábenickou záložnou.
Ctyrhranná vež má drevené záclonovité okenice, hodiny, zvony, nad okenicemi ciferníkové hodiny na tri strany. 7. prosince 1936 vež shorela, zvony praskly. V roce 1937 byla znovu postavena, opet pokryta medeným plechem, dány 3 nové zvony, nové hodiny, které byly v noci osvetleny ze trí stran. Místo drevených podlah byly dány betonové. Nad hlavním vchodem, který ponekud vystupuje z prední vežové strany, je kamenný arcibiskupský znak olomouckých patronu.Po ctyrech kamenných stupních, ohrazených velikými kamennými krychlemi, se vchází dvoukrídlými vraty do chrámové predsíne. V šamotové dlážce je škrabadlo na bláto z roku 1927, na stenách zprava i zleva jsou bridlicové tabule s pametními nápisy, kdo stavel vež a prístavbu v roce 1859. Napravo jsou dvere na vež, kur a muzeum, nalevo jsou dvere do bývalé komory.
V roce 1927 prosily ženy – vdovy po vojínech padlých v I. svetové válce, aby nekde mohly umístit sochu Bolestné Panny Marie, u níž by mohly vzpomínat a modlit se. Proto byla tato komora vyklizena, opatrena železnou mríží, byl postaven nový drevený oltár s telem Ježíšovým v hrobe, na oltár dána socha Panny Marie klecící a objímající prázdný zakrvácený kríž od Josefa Proseckého z Brna. Všechno bylo zaplaceno z daru farníku. Této kaple se užívá ve svatém týdnu jako Božího hrobu.
Z predsíne chrámovými dvermi napravo se jde po kamenných schodech na kur. Na kuru jsou varhany z roku 1781. Roku 1938 byl k varhanám pripojen elektrický motor. Byl to dar Stredomoravských elektráren v Prerove po požáru veže. Z chrámové predsíne se vchází do chrámové lodi. U dverí jsou dve kamenné kropenky. Svetlo sem proniká osmi velkými a dvema menšími železnými okny. Svatyne je celá klenutá, dlažba šamotová. Je zde dvaatricet dubových lavic, dve mužské pod kurem, dve menší bývaly v presbytári. Pod kurem u sloupu jsou dve klekátka pro snoubence. Vzadu pod kurem jsou dve drevené zpovednice.
Hlavní oltár z roku 1904 je mramorový, položen na trech mramorových schodech. Autorem tohoto umeleckého díla je sochar Ferdinand Neumann z Kromeríže. Oltár je z nejlepšího kararského mramoru a váží 4 100 kg. Kríž i andelé jsou vytesáni z jednoho kusu. Pri práci na kríži mel sochar vzor ve známém díle Josefa Myslbeka. Nutno dodat, že stejný kríž, jako je na oltári, poslal F. Neumann na svetovou výstavu do St. Luis v Americe, kde získal zlatou medaili, prestože se pri preprave rozlomil. Na této výstave jej koupil biskup z Filadelfie.
Za oltárem ohranicuje hlavní obraz sv. Michaela sloupoví ze štukatury, po stranách jsou štukové sochy sv. Jana Krtitele a sv. Antonína Paduánského, nad obrazem sochy nejsvetejší Trojice boží a andelé. Oltární obraz sv. Michaela je vzácný a pochází z období kolem roku 1770. Pravdepodobne jej namaloval vídenský malír F. A. Maulbertseh, jeden z nejvetších umelcu 18. století.
Mezi druhým a tretím oknem (tedy pod kopulí) jsou dva bocní oltáre z cihel a umelého mramoru. Na levé strane je obraz sv. Anny, na pravé strane sv. Floriána od malíre Hromádky z Litencic. Od téhož malíre byl obraz sv. Cyrila a Metodeje pod oknem naproti krtitelnice. Obraz sv. Cyrila a Metodeje byl v roce 1936 odstranen a nahrazen novým od zdejšího rodáka akad. malíre Petra Pištelky. Barokový rám je od rezbáre Františka Proseckého z Brna. Od neho jsou rovnež dva barokové rámecky z roku 1934 s nápisy na sloupech pod kurem.
Na bocním oltári na levé strane byla sádrová socha Panny Marie Lurdské z roku 1894, která byla nahrazena v roce 1958 novou sochou Panny Marie, Neposkvrneného srdce. Po stranách oltáre jsou drevené sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha. Na pravé strane je sádrová socha Božského srdce Páne z roku 1897 a drevené sochy sv. Isidora a Vendelína.
Na evangelní strane je druhá nejvetší ozdoba kostela – umelecky cenná drevená kazatelna, která byla nove vyzdobena za P. Josefa Heinze v roce 1851. Nad kazatelnou je drevené sousoší, které znázornuje „Vítezství víry nad zlem“. Na pravé strane vpredu pod prvním velikým oknem je mramorová krtitelnice z roku 1765 a pro kostel ji venoval tehdejší dekan ve Švábenicích Jan Grosspetr. Drevené víko ozdobené sousoším Krest Páne bylo v roce 1994 odcizeno. Na sloupe mezi krtitelnicí a oltárem Božského srdce Páne je na konzole drevená socha sv. Terezie Ježíškovy z roku 1932 od Josefa Proseckého, rezbáre v Brne.
Ctrnáct obrazu Krížové cesty je dle Führicha provedeno od vídenské akademie roku 1861 pod dozorem malíre profesora Kupelwiesera.
Celý kostel byl umelecky vymalován roku 1898 dekorativním malírem Kristiánem Petersenem z Vídne. Obrazy maloval akad. malír Josef Dragan zVídne. Obrazy od nej malované byly na klenbe i nad oltárem: Poslední vecere Páne a ve velké kopuli sv. Cyril a Metodej, vysvecení v Ríme na biskupy, vyprošující na rímském kopci pro Moravu boží požehnání. V pozadí byla kopule chrámu sv. Petra v Ríme, vpredu v mlhách budoucnosti Hostýn aVelehrad. Na klenbe vedle kopule ke kuru byl obraz sv. Cecílie a nad varhanami hrající andelé. Pod velkým obrazem v kopuli byly ve výklencích ctyri menší obrazy: sv. Václav, sv. Ludmila, sv. František z Assisi a sv. Katerina Sienská.
Od roku 1958 byl kostel vymalován jemnými barvami bez príkras. Naposledy byl kostel vymalován v roce 1988 v tónech slonová kost a svetlý okr.
EN:
The first church, a chapel rather, it was in Svabenice built for missionary journey of Saints Cyril and Methodius, who, according to Dr. Prikryl way were going to Brno. Švábenice as it was then named, but no one knows. The church was dedicated to St. John the Baptist and worship in it took place Slavic rite. What is it but the truth will never know.
A more detailed report is already that in the chapel that stood about on the site of today's Marian Chapel at the Castle, they have done in the 12th century gentlemen Švábenice rites of the Latin rite of the Augustinian monastery at Zderaze. Rod Švábenice was the patron of the monastery. When the church was built on the spot where it stands today, we do not know exactly. It was probably just before the decline of the family of the lords of the year 1300. It was probably wooden, turned to the west. It was the parish church, under which included the nekoliksousedních municipalities and the last rulers of Švábenic have provided a considerable fortune. Since about 1580 until 1633 were under Švábenice parish office in Hvezdlice. At that time there were probably already mentioned Moravian brothers.
Since 1653 he was Švábenický parish church again later provost. Approximately in 1704 completely burned. He does not know exactly who was consecrated the chapel (church) or burned the parish church. Some believe that both St. John the Baptist, St. others. Michael.
No wonder that in a relatively short time period - a few hundred years - we do not know everything accurately. Švábenice town in the 19th century was engulfed in a fire, and the building in which were stored all documents relating to past Švábenic. It's a shame, but on the various natural disasters suffered from several towns and villages.
The present church was built in Baroque style was built between 1716-1718 cargo patron cardinal Wolfgang Hannibal Schrattenbach and was dedicated to St. Michael. Because facade and tower still bowled a partial repairs did not help the tower and facade dismantled and erected in its present form. Repair and construction of the tower carried the load and the consecration of the Prince Archbishop of Olomouc Frederick Fürstenberk on 2 October 1859. He was responsible for a thorough and costly reconstruction of the church and the preservation of valuable cultural monuments - the silhouettes of our beautiful Hana.
Švábenického width of the church is 16 meters in length, 38 meters. The tower height is 53 meters. 1929 has been a shingle roof removed (bond and trusses) and replaced with a red bag. The tower was deprived cipher covering, because the stone utrhával in stormy weather, and thus was covered with copper. The main temple doors were from 1902. The current oak doors are from 1966. Above the niche is a stone statue of St. Michael the Archangel from 1899, bought Švábenický union.
The square tower has wooden shutters záclonovité, clocks, bells, watch faces shuttered over an hour on three sides. December 7, 1936 the tower burned, cracked bells. In 1937 it was rebuilt again covered with copper sheet, put three new bells, new clocks that were lit at night from three sides. Instead of wooden floors were made of concrete. Above the main entrance, which protrudes slightly from the front side of the tower is a stone sign archbishop of Olomouc patronu.Po four stone steps, fenced great stone cubes, double-wing door leads into the vestibule. The refractory tile is scratcher for mud from 1927, on the walls of the right and left are slate blackboard with commemorative inscriptions, who built the tower and extension in 1859. To the right is a door to the tower, gallery and museum, to the left is the door to the former chamber.
In 1927, pleading for women - the widow of a private soldier killed in World War I. someone to place a statue of Our Lady of Sorrows, in which they could remember and pray. That is why this chamber is evacuated, fitted with iron bars, was built new wooden altar with the body of Jesus in the grave, given the altar statue of the Virgin Mary kneeling and embracing empty bloody cross by Josef Prosek from Brno. Everything was paid for by donations from parishioners. This chapel is used in Holy Week as the Holy Sepulchre.
From the front door to the right temple goes down the stone stairs to the choir. On the bark of the organ from 1781. In 1938 the organ was connected to an electric motor. It was a gift Central-power plant in Prerov after the fire tower. From the vestibule leads into the nave. At the door are two stone basins. The light penetrates here eight large and two smaller iron windows. The sanctuary is a domed, fire clay tiles. There are thirty-two oak pews, two men under the choir, two smaller ones they used in the presbytery. Under the choir in the columns are two kneelers for fiance. At the rear, under the choir are two wooden confessionals.
Source/Zdroj: (
visit link)