První zmínka o vsi Oparno pochází z roku 1270, kdy je zminována jako pustá. Puvodní osada vznikla zrejme nekdy ve 12. století, ve 13. století nastal krátký sídelní prekryv, po nemž byla ves znovu osídlena. Další zpráva o vsi pochází z listiny datované 15. cervencem 1276, kdy Preslav z Újezda postupoval ves Veselí cisterciáckému klášteru v Alt Zelle. Hrad se poprvé pripomíná v listine z roku 1354, kdy se zminuje "Smylo ... dictus de Kinicz, residens in Oparn". Ješte predtím, v roce 1344 se mluví o nejmenovaném Smilove hrade. Zajímavé je, že v listine Jindricha a Hanuše z Podviní z 1. srpna 1340 je uveden pouze jako "Smylo de Wchinicz". Rovnež tak v listine, kterou vydal 17. cervna 1341, se uvádí pouze jako "Smylo de Chynicz". Výše uvedené údaje nás vedou k záveru, že výstavba hradu probehla až po onom roce 1341. Hrad by tak musel vzniknout v rozmezí let 1341-1354.
Po smrti Smila mladšího, který nemel žádné potomky, se stal dedicem jeho statku Jan Dlask z Vchynic, naposledy pripomínaný roku 1472. Po nem držel hrad Oparno Bohuslav Dlask z Vchynic, který se poprvé po hrade píše v listine z roku 1486, která dedila majetek mezi syny Bohuslava Kaplíre ze Sulejovic. Okolo roku 1530 byla polovina již pustého hradu Oparna, tvrz ve Vchynicích a príslušející majetky prodány Albrechtovi Kyšperskému z Vresovic. Druhou polovinu hradu získali Boritové z Martinic.
Za puvodní prístupovou komunikaci k hradu považujeme cestu bežící po vrcholu hrbetu. Tu na hrane spojujeme spíše s mladšími obdobími. Samotný hrad mužeme rozdelit na tri cásti: jižní (prední) oddíl, samotné jádro a severní (zadní) oddíl. Jižní oddíl a jádro po bocích obíhají prihrádky. Od predpolí oddeluje hrad šíjový príkop, na nejž navazuje jižní oddíl. Ten se skládá z vyvýšeného hrbetu s celním sukem a zadní plošinou. Jádro hradu, sevrené pláštovou zdí, se rozpadá do dvou výškových úrovní, stejne snad i hradba, která situaci zdá se kopíruje. Obe cásti jádra mely zrejme rozdílné využití. Zatímco jižní má evidentne obytnou funkci, severní mohla být zcela prázdná s ciste obrannou a komunikacní funkcí. Otázkou zustává prubeh ochozu, který s hranicní jistotou nacházíme v celém jižním úseku pláštové zdi. Jižní cást jádra obsahovala prostorove skromný palác pri východní strane vybavený klenutými sklepy a trojdílným prízemím - severní komnatou s prevétem, strední síní a svetnicí s vloženým srubem. Další stavby pri západní a jižní strane jsou pouze hypotetické. V severním (zadním) oddílu dodnes spatrujeme relikty trojdílného domu, který mohl mít vzhledem k pudorysným rozmerum i výstavnejší podobu. Nacházely se zde patrne i další stavby (nejiste snad pivovar) a možná i severní oddíl sloužil jako hospodárské zázemí.
V 19. století na hrade fungovala drevená restaurace vestavená do jihozápadní cásti hradu, po které se dochoval sokl zdiva na nádvorí a zbytky náteru vnitrních sten pláštové zdi. Z této doby pocházejí i podezdívky pro kuželník umístený v príkopu pod severní stranou hradního jádra.
Oparno není úplne klasickým prípadem hradu s pláštovou zdí, ackoliv je mezi ne razen. Zcela prokazatelne zde existující stavba prevyšuje svou strechou výšku hradby, která je navíc prolomena otvory (prevét, okna). Rovnež plynulost ochozu není zcela jasne doložena. Vedení komunikace odpovídá ve všech variantách tendencím u techto typu. Úplne bežné není predelení jádra do dvou oddílu, z nichž vstupní bývá ciste obranný. Tlouštka hradby a její oblé vedení naopak odpovídá bežným predstavitelum hradního typu, stejne jako prizdení objektu na spáru. (ohradech.eu)
|