CS:
nápis na pametní desce:
"Anna Pammrová //
1860 - 1945 //
spisovatelka - prítelkyne //
básníka Otokara Breziny //
v letech 1899 - 1945 žila //
na Havlove"
Její otec byl lesní úredník; neradostné detství a mládí, které zachytila v rukopisném fragmentu autobiografického románu Antieva, prožila u adoptivních rodicu L. a A. Novákových v Jasenici a Námešti n. Oslavou. Své široké všeobecné a jazykové znalosti (francouzština, anglictina) získala prostrednictvím rídícího ucitele Nahodila z Brezníku u Kralic za dvouletého pobytu ve Vídni, ale zejména sebevzdeláváním a korespondencí s O. Brezinou a také napr. se slovenským evangelickým knezem a náboženským myslitelem a pacifistou Jánem Maliarikem z Velkých Levár. Osobní zklamání z nevydareného manželství (rozvedla se v r. 1903) a z osudu svých dvou detí (dcera zemrela v r. 1906, syn uprchl bez rozloucení v r. 1914 do USA) rešila odchodem na lesní samotu poblíž Ždárce u Tišnova, kde žila od r. 1899 až do své smrti. Výjimkou z minimálních styku s príbuznými a práteli byly kontakty s rodinou Havlových, která mela v nedalekém Havlove od r. 1907 své letní sídlo.
Na její myšlenkový profil pusobila krome životních zkušeností staroindická moudrost, okultismus a teozofie, myšlení J. J. Rousseaua, L. N. Tolstého, Th. Lessinga (kterého prekládala do ceštiny), konfrontace s filozofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho, ale zejména duchovní prátelství s O. Brezinou, s nímž se seznámila v r. 1887 v Jinošove a komunikovala až do básníkovy smrti v r. 1929 prostrednictvím rozsáhlé korespondence (osobne se setkali ješte v r. 1925 v Tasove u J. Demla, v r. 1927 a 1928 ve Ždárci). Tento vztah ovlivnil nejen Brezinu, ale prinesl cenné inspirace, informace a impulzy v tvorbe a osobním živote i P. Její knižní a casopisecký odkaz lze rozdelit do trí tematických oblastí. V první z feministického stanoviska sleduje otázku ženské emancipace, odsuzuje mužskou nadrazenost a zotrocení ženy, druhým tématem je do krajnosti dovedená kritika moderní civilizace a kultury (je presvedcena, že clovek se muže zachránit jen v samote), konzumní spolecnosti, technického veku i sociální nespravedlnosti. S tím souvisí i tretí základní motiv – ekologická výzva k náprave našeho protiprírodního myšlení a jednání a k nastolení nového, hlubšího vztahu k prírode. Naši existenci sice zobrazuje pesimisticky jako absurdní, její negativismus je však doplnován vizí „zárného cíle“, „krásy Všeživota“.
Bibliografie: Alfa. Embryonální pokus o rešení ženské otázky, 1917; O materství a pamaterství, 1919; Cestou k zárnému cíli, 1925; Zápisky necitelné, 1936; Odezva z luna stvorení, 1937; Mé vzpomínky na Otokara Brezinu, 1940 (puv. Kolo 1934); Zrcadlo duše, ed. J. Vitula, 1945; Žena s duší lesa (výber z dopisu A. P. Leonore Pammrové-Pohorské), ed. L. Kuchar. 1970; Dopisy A. P. rodine Havlových, pred. I. M. Havel, SI 1982. Cas. prísp.: Prvé moje setkání s Ot. Brezinou, Ženský obzor 1929, c. 3–4; Neuspokojivá informace Zvídavým, Kolo 1930, 1931; Z dopisu A. P. neteri Alme, Vlastivedná rocenka okresního archivu v Blansku, 1969 (4). Edice: Z dopisu Otokara Breziny A. P., 1931; Dopisy Otokara Breziny A. P. z let 1889 až 1905, 1931–32, 2. vyd. (ed. E. Chalupný) 1936; Listy Otokara Breziny A. P., 1933. Preklady: Th. Lessing: Evropa a Asie, 1918, Dejiny jako vsunutí smyslu v nesmyslné, 1919, Prokletá kultura, 1922.
EN:
inscription on the commemorative plaque:
"Anna Pammrová //
1860 - 1945 //
writer - girlfriend //
poet Otokar Brezina //
in the years 1899 - 1945 she lived //
to Havel "
Her father was a forest officer; joyless childhood and youth, which caught the manuscript fragment autobiographical novel Antieva, lived with adoptive parents L. and A. Novak in Jasenica and Námešt n. Oslavou. Its broad and general language skills (French, English) acquired through headteacher randomly from Brezník in rabbit for a two-year stay in Vienna, but primarily self-education and correspondence with O. Brezina and eg. The Slovak Evangelical priest and a religious thinker and a pacifist Ján Maliarik of the Great Levar. The personal disappointment of a failed marriage (divorced in r. 1903) and the fate of her two children (daughter died r. 1906, son escaped without saying goodbye to r. 1914 USA) dealt with going to the forest solitude near Ždárce Tisnova, where she lived from r. 1899 until his death. An exception to the minimum contacts with relatives and friends were contacts with the family Havel, who was in a nearby Havel from r. 1907 his summer residence.
On her profile she thought she was apart from life experience ancient Indian wisdom and occult Theosophy, thinking JJ Rousseau, L. N. Tolstoy, Th. Lessing (which translated into Czech) confrontation with the philosophy of Schopenhauer and F. Nietzsche, but especially spiritual friendship with O. Brezina, whom she had met in r. 1887 Jinošove and communicate until the poet's death in the year. 1929 through extensive correspondence (personally met again in the year. 1925 in Tasov by J. Deml, in r. 1927 and 1928 at Ždárci). This relationship not only influenced Brezina, but brought valuable inspiration, information and impulses in the creation and personal life and P. Her book and magazine link can be divided into three thematic areas. In the first of feminist opinion follows the question of female emancipation, condemns male superiority and enslavement of women, the second issue is the extreme unsuppressed critique of modern civilization and culture (is convinced that man can only save in the solitude), consumer society, technological age and social injustice . Related to this is the third basic theme - ecological challenge to remedy protiprírodního our thinking and action to establish a new, deeper relationship to nature. Although our existence appears pessimistically as absurd, but her negativity is updated vision "zárného targets", "beauty Všeživota".
Bibliography: Alfa. Embryonic attempt to solve women's issues in 1917; About motherhood and pamaterství, 1919; On the way to goal zárnému, 1925; Notes illegible, 1936; The response from the womb of creation, 1937; My memories of Mark Twain, 1940 (orig. Kolo 1934); Mirror of the soul, ed. J. Vitula, 1945; The woman with the soul of the forest (selection of letters A. P. Leonora Pammrová-Pohorská), ed. L. Cook. 1970; Letters to A. P. Havel family before. I. M. Havel, SI 1982. Time. Contribute .: My first encounter with Ot. Brezina, Women's Horizon 1929, Nos. 3-4; Unsatisfactory information are curious, Kolo, 1930, 1931; The letters A. P. niece, Alma, homeland yearbook district archive in Blansko, 1969 (4). Edition: The letters Otokar Brezina A. P., 1931; Letters Otokar Brezina A. P. from the years 1889-1905, 1931-1932, 2nd ed. (Ed. E. Chalupný) in 1936; Leaves Otokar Brezina A. P., 1933. Translation: Th. Lessing: Europe and Asia, 1918, history as insertion sense in senseless, 1919, Cursed culture 1,922th
Source/Zdroj: (
visit link)