Kdyby tam ješte stál, tak je to hrad jako z pohádky. Dnes ale zbylo po tomto hrádku jen nekolik malých zdí. Tyto se nalézají nad tunelem, který vede na most prehradní nádže Sec. Na místo se velmi težko dostává, nebot prístupová cesta vede pres soukromý pozemek.
Vznik hradu Vildštejna souvisel s kolonizací lesnaté oblasti na stredním toku reky Chrudimky na prelomu 13. a 14. století. Prvním majitelem této oblasti a snad i zakladatelem hradu byl Hrabiše z Pabenic, jenž je zde prokazatelne doložen r. 1315, kdy mel majetkový spor s vilémovským klášterem, vlastnícím též majetky na Chrudimce. Snad tehdy již Vildštejn stál, nebot Hrabiše z Pabenic, když klášter spor prohrál, usiloval o to, aby mu dal do zástavy horu Oheb, která z hlediska majitele Vildštejna mela velký strategický význam. Hrabiše z Pabenic se pripomíná naposledy v r. 1318. V r. 1348 vrátili Hrabišovi synové Petr a Oldrich horu Oheb vilémovskému klášteru. Oldrich tehdy poprvé užívá prídomku z Vildštejna a sama listina byla na Vildštejne sepsána. A to jsou první písemné zprávy o existenci hradu. Módní nemecký název hradu Vildštejn byl zrejme odvozen od jeho polohy v divoké a ješte rídce osídlené krajine. Zakladatel si zvolil pro hrad skalnatý, težko prístupný ostroh nad levým brehem Chrudimky. Ostroh spadal na trech stranách témer kolmo do údolí reky a jen na severu byl s okolím spojen sedlem, ale i na této strane byl tak strmý, že jediný možný prístup na jeho vrchol byl po drevených schodech ci žebrících. Jádrem hradu byl vežovitý palác nepravidelného pudorysu, stojící na vrcholu skaliska. V prízemí této stavby bývalo skladište a hospodárské príslušenství hradu, v patrech obydlí majitele. Budova byla zrejme zakoncena dreveným obranným ochozem a vysokou valbovou strechou. Nelze vyloucit, že její patra byla pouze drevená. Jižne od paláce byla ve skalnatém svahu další nevelká budova. Celek byl obklopen hradbou na okraji svahu. Z dalších majitelu hradu je v r. 1382 doložen Hrabiše z Vildštejna a Pabenic a v r. 1404 Ješek z Popovce, který z hradu podnikal loupežné výpravy. Ješek zemrel pred r. 1410 a jeho statky pripadly jako odúmrt králi Václavovi IV. Hrad Vildštejn si král ponechal. Na pocátku husitských válek, zrejme již v r. 1421 v souvislosti s dobytím vilémovského kláštera a jeho panství, se i Vildštejna zmocnil Jan Hertvík z Rušinova, kterého v r. 1436 vystrídal Jirí z Dubé a Vízmburka. Ten dostal v r. 1436 Vildštejn od krále Zikmunda do zástavy a pripojil ho ke žlebskému panství. Hrad byl potom ponechán svému osudu a zpustl. Jako pustý se uvádí v r. 1499, kdy jej král Vladislav II. postoupil spolu s mesteckem Secí a tremi vesnicemi Mikuláši mladšímu Trckovi z Lípy. Hrad již nikdy nebyl opraven a postupne pustl. K velkému zásahu do bezprostredního okolí hradu Vildstejná došlo v l. 1925–1935 v souvislosti s výstavbou Secské prehrady. Ta zvýšila hladinu Chrudimky tak, že dnes nad ní vystupuje jen asi tretina hradní skály, pricemž sama prehradní zed se o ni prímo opírá. Dalším zásahem bylo prolomení tunelu v hradní skále pro silnici, vedoucí po korune hráze. Tento tunel byl vybudován prímo pod základy hradu. Severní strana skály, odkud býval puvodní prístup k hradu, se výrazne zmenila vybudováním prepadních odtoku vody. Z hradu se zachovala nad prehradní zdí Secské prehrady a silnicním tunelem cást obvodového zdiva vežovitého paláce, zbytky hradeb a základové zdi další budovy.
|