|
První zmínka o vsi pochází z druhé poloviny 14. století. Tehdy byla rozdelena na dve poloviny. První vlastní Adam z Nimeric a druhou Petr Prušek z Nimeric. První zmínka o zdejší tvrzi je až z roku 1540, když jí Burian Stránovský ze Sovojovic prodává spolecne se vsí a dvorem Albrechtovi Klusákovi z Kostelce. Ten zdejší zboží roku 1551 prodává Bzenským z Prorube a na Bezne. V držení tohoto rodu zustávají Nimerice až do poloviny 17. století, kdy je získávají Lazariové. V roce 1790 tvrz ze vsí drží Michal z Kounic. V tomto období je již tvrz ve znacne zchátralém stavu a vrchností již není obývána. Od Kounicu získává Nimerice Klement z Lützowa a následne Josef Schicht. Až když Nimerice kupuje roku 1837 Jan Weitlof, dává na míste staré tvrze roku 1832 postavit pozdne empírový zámek. Byla to jednoduchá jednopatrová obdélníková stavba s vežickou, obklopená zahradou, jejíž ozdobou byla pseudorománská kaple postavená v letech 1856 – 1864. Skutecné zlaté casy panství nastávají ale až za následujících majitelu Thurn-Taxisu. Zvlášte za dr. Rudolfa Thurn-Taxise, který se aktivne podílel na politických a duchovních snahách ceského národa. Prispíval do Národních Listu, Riegrova slovníku a spolecne s K.J.Erbenem vydával vlastní noviny Právník. Za jeho pobytu se Nimerice stávají centrem setkávání ceské buržoazní inteligence. Roku 1862 zde dokonce pobýval se svou manželkou Betynou Bedrich Smetana. Spolecne s rolníkem Janem Krouským, z nedalekých Katusic, založil cukrovar v Dolním Cetne a Kropácove Vrutici, pivovar v Podkováni atd. Thurn-Taxisové vlastní zámek až do roku 1893, kdy zde byla zrízena semenárská stanice. Ta byla roku 1902 presunuta do nedalekých Semcic. V dalších letech je zde nejprve hospodárská škola, pak domov duchodcu a dnes je zámek opet v soukromých rukou.
|