Hrad Kostomlaty / Kostomlaty Castle - Castles on Waymarking.com

Jihovýchodne od vsi Kostomlaty pod Milešovkou stával na kopci hrad, jehož zbytky se dochovaly dodnes. Ves se pripomíná poprvé v roce 1333 jako príslušenství oseckého panství. Také hrad stál snad již v roce 1333 a je oznacován nemecky Haus, avšak už roku 1335 je uváden jako hrad ("castrum").

Hrad postavili páni z Oseka. V roce 1333 dali páni z Oseka hrad Kostomlaty v léno Choteborovi z Herštejna. Roku 1335 koupil hrad s panstvím moravský markrabe Karel, pozdejší císar Karel IV. Roku 1370 byl pánem na Kostomlatech Habart starší ze Žerotína, jehož nástupci prodali panství roku 1388 Jindrichu Škopkovi z Dubé.

Pocátkem 17. století se delili o kostomlatské panství bratri Petr a Oldrich Kostomlatští z Vresovic (vedlejší linie rodu pánu z Dubé) a každý mel ve své polovine mestecka tvrz. Hrad mezitím zpustl. Roku 1606 byl neobydlený a pouze dve bašty mely strechu. Roku 1623 byli bratri Kostomlatští postiženi konfiskací jedné tretiny majetku pro úcast na stavovském povstání z let 1618-1620. Panství pak roku 1624 koupil Humprecht starší Cernín z Chudenic. Kostomlatský hrad byl podle svedectví Bohuslava Balbína koncem 18. století opet obýván. Pred rokem 1840 byla turisticky zprístupnena velká hradní vež. Roku 1841 zapocal J. Fenzel s nivelizací terénu predhradí, který byl parkove upraven. Pri té príležitosti vznikla i na míste zasypaného príkopu vyhlídka a tri budovy pro restauraci a ubytovnu. Jedna z nich byla zvyšována mezi roky 1925 a 1928, kdy byl vystaven ješte jeden turistický objekt. V turistických objektech se stavelo poté ješte v letech 1936-1937. Restaurace a ubytovna byly opušteny nejpozdeji v roce 1948 a rychle se promenily ve zríceniny. Postupne zaniklo i zprístupnení veže.

Dispozice hradu je dvojdílná. Jádro prvé fáze hradu obsahovalo krome okrouhlého bergfritu dva rovnobežné paláce. Štíhlý bergfrit je zakoncen u nás spíše neobvyklou užší nástavbou, okolo níž obíhal ochoz. Jde tedy o vež typu máselnice. Celé jádro obtácel parkán, k nemuž se pripojovalo ohrazení lichobežného predhradí. Díky výstavbe hostince v 19. století toho o jeho zástavbe nevíme mnoho. Do této cásti hradu se vcházelo drobnou, dovnitr otevrenou ctverhrannou veží druhé brány, kterou z boku zajištovala nevelká okrouhlá hradební vež s ctverhranným interiérem. Tuto velmi štíhlou stavbu ukoncovalo na konzolách vysazené podsebití. I predhradí opevnovala parkánová hradba. Její soucástí byla i prvá kulisová brána. V 1. polovine 15. století pristoupili majitelé k modernizaci hradu. Obranyschopnost hradu byla zlepšena dvema ctverhrannými, dovnitr otevrenými baštami, které se staly soucástí parkánové hradby. Daleko vetší pozornosti se dostalo obytným stavbám jádra, kde byl predevším rozšíren, zvýšen a vybaven palác pri velké veži.

Prvá fáze hradu je krásnou ukázkou rozvíjení bergfritového typu v 1. polovine 14. století, kdy se zmnožuje jak obytná zástavba, tak pribývají další menší veže. Prestavba palácové cásti v 1. polovine 15. století znamenala dosažení dobového standardu. Pokus o zlepšení obranyschopnosti byl oproti tomu spíše rozpacitým a velmi nedusledným cinem.