Hrad Oltarik / Oltarik Castle - Castles on Waymarking.com

Pozustatky malého hradu vybudovaného zbohatlým husitským hejtmanem Jakoubkem z Vresovic nad obcí Dekovka. Silueta jeho zríceniny, která se tycí na vrcholu 566 m vysoké cedicové kupy, dotvárí a umocnuje spolu s nedalekým a témer nerozlucne podobným hradem Koštálovem dramatický dojem krajinného panoramatu Ceského stredohorí.

Hrad Oltárík byl založen s nejvetší pravdepodobností brzy po skoncení husitských válek. Za jeho zakladatele je považován Jakoubek z Vresovic, nejmocnejší husitský hejtman pusobící na severu Cech. Ten získal v prilehlé oblasti urcité majetky a k jejich ochrane nechal zbudovat nevelký hrad, jemuž dal jméno s náboženským podtextem "Oltárík". S Jakoubkem a jeho synem Janem je rovnež spojen i nejstarší písemný záznam týkající se hradu Oltáríku, datovaný do roku 1450. Toho roku oba jmenovaní zastavili hrad Oltárík Janovi z Polenska a z Vršovic a ten jej o 18 let pozdeji postoupil pánum z nedalekého Házmburka. V 16. století se hrad nacházel v držení Vilém z Ilburka. V té dobe již tesný a nemoderní hrad v obtížne prístupné poloze nedokázal poskytnout dostatek žádaného komfortu a byl proto opušten. Poprvé o tom svedcí zpráva datovaná rokem 1544 a nic na tom nezmenila ani skutecnost, že se hrad okolo roku 1550 vrátil zpet do majetku zakládajícího rodu, tedy pánu z Vresovic. Puvodní jméno opušteného hradu bylo postupem casu zapomenuto a nahrazeno lidovým názvem "Hrádek".

Prístup ke skalnatému vrcholu umožnuje cesta obtácející teleso hory po smeru hodinových rucicek. Vjezd do hradu pak zajištovala vežovitá brána priložená ke skalnímu masivu, jejíž torzo dnes predstavuje jeden ze dvou dochovaných pozustatku zdené architektury. Tím druhým je vežovitý palác zaujímající úzký skalnatý vrchol. Jedná se o stavbu lichobežníkového pudorysu o rozmeru cca. 11 x 15 m, se dvema zaoblenými nárožími na užších stranách, pricemž šírka zdiva dosahuje 160 cm. Dodnes se dochovalo pouze obvodové zdivo suterénu, opatreného kdysi dreveným stropem a také prízemí, které bývalo prístupné pouze po vnejším dreveném schodišti. Interiér prízemí zaujímal velký sál, osvetlený jedním oknem na severní a oknem ci nedochovaným arkýrem na strane jižní. Konstrukce dalšího predpokládaného podlaží se již nedochovala. Soucástí nevelkého hradního areálu je i výrazná plošina situovaná na skále mezi palácem a hradní bránou. Práve zde se mohla nacházet další hradní stavba snad drevené ci hrázdené konstrukce.

Z hlediska vývoje ceské hradní architektury patrí Oltárík mezi významné ukázky hradu stavených na základe trpkých zkušeností s masivním rozvojem delostrelecké techniky za husitských válek. Práve pred tímto fenoménem mu mela zajistit ochranu poloha na vrcholu samostatne stojícího kopce. Jednalo se tak v tomto prípade o obranné rešení ciste pasivního charakteru, tedy o pokus utéci z úcinného dostrelu del, aniž by stavebník hledal jakýkoliv jiný zpusob jak prípadné obléhatele zasáhnout. Na druhou stranu predznamenala volba obtížne prístupného stavenište i jeho zánik, poté co pominulo válecné napetí. Dnes je naopak výšinná poloha vítaným duvodem k návšteve, nebot se odsud nabízí nádherný rozhled na vrcholky Ceského stredohorí stejne jako do otevrené krajiny dolního Poohrí.