Hrad Kostalov / Kostalov Castle - Castles on Waymarking.com

Zdaleka viditelná zrícenina stredovekého hradu na 481,1 m vysokém vrchu typického kuželovitého tvaru, který se tycí prímo nad Trebenicemi. Dramatický vzhled osirelých zbytku hradního paláce na skalnatém vrcholu, stejne jako úžasný výhled do kraje, který se odsud nabízí, radí Koštálov k nejlíbeznejším a také nejnavštevovanejším místum Ceského stredohorí. Jižní svahy hory jsou Vzhledem k výskytu vzácných rostlinných spolecenstev chránenou prírodní památkou.

Pocátky koštálovského hradu jsou obestreny nejistotou. První zmínka o nem pochází z roku 1372, kdy se tu udála zvláštní príhoda, o níž hovorí dobová kronika. Do hradního paláce uhodil Blesk, který uhodil do hradního paláce, sjel do svetnice v níž pobýval hradní purkrabí Aleš mladší ze Slavetína se svou manželkou. Nic vážného však nezpusobil, než to, že obema prítomným sežehl ozdobné špice na jejich strevících. Pro stredoveké mravokárce se pak tento skutek stal dukazem Božího trestu za prílišný prepych v nemž si panstvo libovalo. O tom, kdy a kým byl hrad založen však žádné zprávy nehovorí, obecne se tak soudí, že u zrodu hradu mohli stát páni z Házmburka. V roce 1422 se o dobytí Koštálova pokoušeli husité, ovšem marne. V této dobe byl hrad v držení Kaplíru ze Sulevic, kterí zde sídlili až do poloviny 16. století. Poté zacali majitelé užívat namísto nepohodlného Koštálova ke svému bydlení dve nove vzniklé tvrze ve stejnojmenné obci pod hradem, stejne jako podstatne lépe prístupný hrad v nedaleké Skalce. Kdysi pevný hrad byl tak ponechán svému osudu a zacal postupne chátrat. Zdivo zríceniny bylo sice pred první svetovou válkou zakonzervováno, v soucasnosti však opet podléhá nemilosrdnému zubu casu.

Hrad Koštálov se skládá z malého hradního jádra, umísteného na vrcholovém skalisku a z podstatne rozsáhlejšího predhradí, které se rozkládalo na plošine pod ním. Jádro je tvoreno nejlépe dochovanou a v podstate i jedinou stojící stavbou celého hradu. Jedná se o zbytky paláce obdélného pudorysu, z nejž se dochovalo obvodové zdivo približne do výše prvního patra s pozustatky okenních i dverních otvoru. Puvodne se jednalo o nekolikapodlažní stavbu, kterou navíc obíhala obvodová hradba. Za príkopem V níže položeném prostranství se rozkládalo predhradí s hospodárskými, provozními i obytnými stavbami, nechybela zde ani hlavní hradní brána. Dnes tu však nalezneme jen sporé zbytky zdí.

Díky vzácné teplomilné kvetene, která obývá sluncem prohráté skalnaté jižní svahy, byla tato cást koštálovské hory prohlášena roku 1960 za chránenou prírodní památku. Z chránených druhu rostlin se zde setkáme napríklad s hlaváckem jarním, koniklecem lucním ceským, kosatcem bezlistým, taricí skalní a modrencem tenkokvetým. Navíc zde žije pocetné množství motýlu (zdokumentováno zde bylo 606 druhu, napr. pernatenka zimolezová, otakárek fenyklový, otakárek ovocný ci okác skalní) a 85 druhu obratlovcu (napr. slepýš krehký, kalous ušatý, hýl obecný, lasice hranostaj atd.).

Pusobivá silueta strmého skalnatého vrchu se zríceninou nepritahuje pouze milovníky prírody a dávné historie, ale i básníky a malíre. Zapusobila již v první polovine 19. století na Karla Hynka Máchu a pusobí i na umelce soucasné. Stejne úchvatný pohled, jaký se nabízí pri pohledu na zríceninu z dáli, oplácí zrícenina každému, kdo na její vrchol vystoupí. Fascinující výhled, který se odsud naskýtá, patrí v Ceském stredohorí k nejúchvatnejším.