Do Prahy prišli dominikáni z Kolína nad Rýnem r. 1224 nebo 1225 ke kostelu sv. Klimenta na Novém Meste, brzy se prestehovali ke sv. Klimentu (stávajícímu na míste sv. Salvátora) na Staré Mesto. Tam 1556 prenechali prostor Jezuitum a presídlili docasne do Anežského kláštera, odkud 1626 konecne ke sv. Jiljí. Další konvent vybudovali na míste zpustlého kláštera magdalenitek u sv. Márí Magdalény na Malé Strane, kam prišli r. 1604 (zrušen za Josefa II.). Dominikánky si zrídily mezi 1293 a 1298 klášter u sv. Anny za malostranskými hradbami u dnešního sv. Jana Na prádle, 1316 již byly u po templárích získané rotundy sv. Vavrince, kde vybudovaly klášter s kostelem sv. Anny. Soubežne byly do malostranského konventu znovu usídleny dominikánky z Olomouce r. 1330 a sídlili tu až do husitské doby.
Další konventy vznikaly nejcasteji se zakládáním nových mest. V Cechách to byly: Beroun, Ceské Budejovice, Hradec Králové, Cheb, Chrudim, Jablonné v Podještedí, Klatovy, Kolín, Litomerice, Louny, Nymburk, Písek, Plzen, Sezimovo Ústí, Turnov a Ústí nad Labem. Krátce též existoval v Chomutove.
Zdroj: (
visit link)
Erb/znak uvedený zde (
visit link) , je oficiálním znakem dominikánské rodiny. Erb se muže vyskytovat v malých obmenách. Vychází z tvaru uvedeného napr. na (
visit link) .
Znak symbolizuje "svetlo ve tmách" (a zároven dominikánský bílý habit s cernou kápou) - svetlo pravdy, kterou se snažil ve 13. stol. prinést svetu se svými reholními bratry a za výrazné modlitební podpory sester dominikánek do tehdejšího sveta španelský šlechtic a knez Dominik Guzman. Do sveta rozbolavelého zlorády v tehdejší církvi, krížovými výpravami a smutnou reakcí chudiny na tyto bolavé skutecnosti = vznikem sekt, jejichž clenové díky své nevedomosti cokoli materiálního považovali za dábelské (vcetne života, lidského tela apod.). Jedním z atributu sv. Dominika je lilie (= znak cistoty jeho života a ucení), a proto se "svetlo ve tmách" nekdy zobrazuje jako liliový kríž (opet cernobílý) - (
visit link) .
Znak z tohoto WM není oficiální, ale opet typicky symbolizuje dominikány. Duležité je na nem ztvárnení psa, který nese v tlame horící pochoden. Traduje se, že matce sv. Dominika, bl. Jane z Azy, se v dobe, kdy nosila malého Dominika pod srdcem, zdál sen: Ve svém lune videla psa s planoucí pochodní. Ten vyšel z jejího luna, aby zapálil svet. Zde se myslí "zapálil svet svetlem pravdy". (Pravda = "veritas" - má být hlavním heslem a ukazatelem života každého dominikána. Tento tradovaný príbeh úzce souvisí s názvem rádu: Dominus = latinsky Pán, canis = pes; dominikáni tedy mají být tak vernými služebníky Pána, jako jsou verni svému pánu psi; dominikáni = psi Páne (nikoli v hanlivém slova smyslu, ale ve smyslu vznešeného poslání - prinášet svetu pravdu jako verní služebníci svého Pána).
Pokud mel nejaký umelec ztvárnit na štíte nejaké budovy symbol dominikánského rádu, velmi rád sáhl k uvedenému tradovanému príbehu, k uvedené snové vizi, jako k predloze, inspiraci, a pak ji už ztvárnil po svém. Na jablonské bazilice je pes s pochodní na znaku ve štíte nad vchodem do kláštera a pak u nohou sochy sv. Dominika na prucelí baziliky. Vevnitr je na pravém na oltári P. M. Ružencové, u nohou sochy sv. Dominika Guzmana.