Redernové (puvodne také Rederové z Rederu) byli slezským šlechtickým rodem, který roku 1558 získal frýdlantské panství a vládl na nem až do svého nuceného exilu po bitve na Bílé hore.
Melichar (Melchior) (1555-1600) studoval v Heidelbergu a Míšni, studia literatury nedokoncil a vstoupil do armády, bojoval ve Francii, Itálii, Prusku a Polsku. Vešel ve známost díky obhajobe varaždínské pevnosti pred Turky. Císar Rudolf jej za to pasoval na rytíre a daroval mu dvacet tisíc tolaru. Melichar poté pusobil jako prezident válecné rady, stal se vrchním velitelem uherské armády.
Melicharuv syn Kryštof se úcastnil stavovského povstání, stál na strane vzbourencu i po prohrané bitve na Bílé hore. Odsoudili jej k zabavení majetku a trestu smrti. Zkonfiskovaný majetek získal Albrecht z Valdštejna. Poté emigroval do Slezska, kde si naverboval pluk rejtaru a vrátil se do Cech, kde vedl proti novému vlastníkovi svých panství soukromou válku. Prohrál, odtáhl do Polska, kde se oženil a natrvalo usadil.
V roce 1669 povýšila slezská linie do stavu ríšských hrabat a natrvalo se usadila v Prusku. Posledním príslušníkem žijícím v Cechách byl pravdepodobne Kryštof.
Zdroj: (
visit link)
Šlikové (též Schlickové) jsou ceský a ríšskonemecký puvodne patricijský rod, který povýšil až do hrabecího stavu.
V roce 1516 se objevila na šlikovských statcích bohatá ložiska stríbrné rudy. Štepán Šlik založil mesto Jáchymov, kde zacal razit tolary. Ztráta mincovny i dolu je privedla k odbojné ceské šlechte proti králi. Po porážce jim nekteré statky byly zkonfiskovány a museli k tomu ješte zaplatit vysoké pokuty.
Presto i poté zastávali významné úrady, Albrecht se stal nejvyšším hejtmanem ceského vojska, Vavrinec pusobil jako hejtman Starého Mesta pražského a Jáchym fojtem v Horní Lužici a v letech 1558–1560 z postu prezidenta rídil ceskou komoru. Pripojili se k odbojným stavum. Jindrich Šlik rídil pluk moravských stavu behem bitvy na Bílé hore.
Jáchym Ondrej Šlik (1569–1621) od roku 1606 pusobil jako reditel konzistore podobojí, angažoval se v bojích o Rudolfuv majestát. Odmítl prijmout Ferdinanda II. na ceském trune. Patril mezi hlavní vudce protihabsburské opozice, stal se jejich hlavním mluvcím. Po zvolení Fridricha Falckého ceským králem prezval post nejvyššího sudího a fojta v Horní Lužici, po porážce na Bílé hore se uchýlil na panství Redernu ve Frýdlantu, kde jej na rozkaz saského kurfirta zajali a predali císari. Jako první vstoupil 21. cervna 1621 na lešení s popravcím špalkem na Staromestském námestí.
V ceských zemích zustala pouze kopidlanská vetev, která zde žije dodnes na svém zámku v Jicínevsi.
Zdroj: (
visit link)