Aliancni erby Podstatskych a Zerotinu - Hustopece nad Becvou, Czech Republic
Posted by: ToRo61
N 49° 31.823 E 017° 52.214
33U E 707684 N 5490377
Aliancni erby Podstatskych a Zerotinu na podstavcích barokních soch v okolí kostela a námesti.
Waymark Code: WMPW5C
Location: Olomoucký kraj, Czechia
Date Posted: 10/28/2015
Views: 19
Kostel Povýšení sv. Kríže zdobí soubor 14 soch svatých. Na podstavcich jsou vyobrazeny aliancni erby Podstatskych a Zerotinu.
Cca 80 m od kostelu, prímo ve stredu námestí stojí dve sochy (sv. J. Nepomucky a sv. Florián). Rovnež na jejich podstavcích je stejný aliancni erb.
Podstatští z Prusinovic (též Podstatzky ci Podstatzští) jsou starý moravský zemanský rod.
Rodina se píše po Potštátu, který roku 1408 zakoupil Tas z Prusinovic ke svým nekolika vesnicím v okolí Prusinovic mezi Bystricí pod Hostýnem a Holešovem.
Roku 1707 byl nejvyšší sudí a komorník František Dominik povýšen do hrabecího stavu a príslušníci rodu se rozdelili na dve vetve, hrabecí a puvodní panskou.
František Valerián hrabe Podstatský zplodil s Marií Terezií z Lichtenstein-Kastelkornu syna Aloise, který po vymrení Lichtensteinu–Kastelkornu získal majetek tohoto rodu, ke kterému patrily napríklad Telc ci Kunžak. Po tomto dedictví se zacali psát jako hrabata Podstatzky-Lichtensteinové svobodní páni z Prusinovic (hr. Podstatzky-Lichtenstein, eventuálne hr. Podstatzky-Lichtenstein-Kastelkorn).
Roku 1744 obdržel ceský hrabecí stav také Jan Nepomucký Podstatský, pán na Hustopecích nad Becvou. Jeho vetev však záhy vymrela.
Zdroj: (
visit link)
Žerotínové (dríve ve staré ceštine též Zierotinové) byl významný moravský šlechtický rod s pozdejší ceskou vetví.
Puvodem stará moravská vladycká rodina byla roku 1478 povýšena do panského stavu a v roce 1706 císarem Josefem I. do ríšského hrabecího stavu (pro zeme Koruny ceské potvrzen 1712). Jejich puvod je odvozován od Bluda z Bludova, který byl v letech 1213-1215 markrabecím purkrabím v Prerove. Psal se podle vsi Bludov, kterou založil približne 4 km jihozápadne od mesta Šumperku. Tuto ves a zdejší panství Žerotinové nekolikrát ztratili, ale vždy ji znovu získali do svého vlastnictví, a zdejší zámek zustal sídlem rodu až do 20. století. Svého zenitu rod dosáhl na prelomu 16. a 17. století v osobách bratrancu Karla st. a Ladislava Velena, vudcích osobností moravských protestantu. Posledním mužským clenem rodu byl Ladislav ze Zierotina (1912–1985).
Barvy erbu jsou popisovány ruzne, avšak zpravidla je v cerveném štíte cerný korunovaný dvouocasý lev na stríbrném kamenném trojvrší. Klenot vychází z oblouckové koruny lemované hermelínem („koruna Rurikovcu“) a je v nem vyrustající lev jako ve štíte, prikryvadla jsou cerveno-cerná. Erb spocívá na hermelínovém plášti, splývajícím z helmovní koruny. Pri spojení s erbem Lilgenauským byly barvy žerotinského erbu stanoveny jako zlatý lev na modrém poli, vyrustající ze stríbrného trojvrší, ale tyto barvy se nevžily a pozdeji nebyly používány ani oficiálne.
Zdroj: (
visit link)