Hrad Grabstejn / Grabstejn Castle - Castles on Waymarking.com

Hrad a zámek Grabštejn stojí na strmém ostrohu nedaleko údolí reky Lužické Nisy v místech, kde tok reky opouští hornatou krajinu severoceského pohranicí a poté i Cechy. O tom, kdy byl puvodní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve 2. polovine 13. století, v dobe vlády Premysla Otakara II, objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejne. Dominantou nove vystaveného hradu i širokého okolí se stala vysoká a mohutná okrouhlá útocištná vež, která se v prubehu veku dockala celé rady prestaveb. Dnes je snížena a opatrena historizující helmicí. Vež je nejvýznamejší památkou na nejstarší fázi stavebních dejin Grabštejna. Panství a hrad na strategickém míste v pomezí Cech a Lužice pak byly zejména v 15. století dejištem rady válecných stretu. Pravdepodobne z této doby je i linie opevnení s flankovacími vežicemi, dnes cástecne zachované v hmote jižního krídla. Opevnení bylo pravdepodobne velmi pevné, nebot odolalo i soustredenému nekolikatýdennímu náporu spojených vojsk lužického Šestimestí a nekolika severoceských pánu. Donínové se zde udrželi až do poloviny 16.století, kdy hrad museli pro dluhy a spoluvlastnické potíže prodat. Nový majitel, zemský rada a místokanclér dr. Jirí Mehl ze Strelic, starý gotický hrad velkolepe prestavel. Na míste puvodního hradu tak vzniklo reprezentacní renesancní sídlo. Zcela zmenila podobu i puvodní kaple sv. Barbory, dnes razená mezi nejpusobivejší renesancní prostory ceského venkova. Kaple je manýristickým klenotem Cech se stenami zcela pokrytými vzácnými malbami a s unikátními renesancními lavicemi - stallami. Podobu, kterou kterou Grabštejn získal za Mehla, nesetrelo ani nekolik dalších prestaveb a oprav. Z díla, které Mehl vybudoval, se však dlouho netešil. V roce 1586 byl donucen hrad a zámek prodat. Novým vlastníkem se stává Mehluv prítel, Ferdinand Hoffmann z Grünenbühlu. Behem tricetileté války hrad krátký cas patril také Albrechtovi z Valdštejna a na samém sklonku války se zde na nekolik let zabydlela švédská posádka, která drancovala okolí. Poté zámek získali Trauttmannsdorfové, kterí pres svuj znacný vliv nedokázali zvrátit rozhodnutí o zborení opevnení. Na prímý rozkaz císare se tak stalo po roce 1655, aby byl snížen vojenský význam hradu. V roce 1704 získali Grabštejn i s panstvím Gallasové, aby jej pripojili ke svým severoceským državám se strediskem ve Frýdlantu. Nekolika prestavbami dolního predhradí získal novou podobu i dnešní Nový zámek. Pozdeji, za Clam-Gallasu, zažil Grabštejn nový rozkvet. Umenímilovní majitelé zvelebovali jednak zámek, ale také rozširovali sbírky a upravovali park. Clam-Gallasové prosluli jednak jako podporovatelé výtvarného umení, ale prátelili se také s predními hudebníky té doby. Ve druhé polovine 20. století zde sídlila armáda a poté hrad pustl. Vypadalo to, že se z nej stane zrícenina. Od 90. let zde ale zacala probíhat rekonstrukce, která se snaží být k památce co nejšetrnejší a zachovává v co nejvetší míre její autenticitu.