Zamek Zakupy / Zakupy Chateau - Castles on Waymarking.com

V severních Cechách východne od Ceské Lípy se nalézají Zákupy. V míste dnešního zámku stála již ve 14. století gotická tvrz. Vyskytují se názory, že náležela rytírum ze Smojna. Ale již v roce 1365 se v Zákupech objevují páni z Vartenberka, jimž Zákupy patrily až do druhé poloviny 15. století. V roce 1383 je v Zákupech prvne výslovne uvedena tvrz. Od sklonku 15. století náležely Zákupy Berkum z Dubé; Petr Berka je uváden jako jejich majitel roku 1493. Zdislav Berka z Dubé, horlivý prívrženec Ferdinanda I., nejvyšší sudí a posléze nejvyšší hofmistr Království ceského, jakož i zemský fojt v Lužici, jemuž postoupil "zámek Zákupy" i s dvorem pod zámkem r. 1518 Petr Berka z Dubé, své zákupské sídlo velkoryse prestavel. K jižní stredoveké budove byl prisazen od východu velký palác o rozmerech 15x55 metru. Protože je úroven nádvorí vuci údolní nive umístena znacne vysoko, musel být nový palác opatren dvojicí vyrovnávacích podlaží. Stavebník výstavného renesancního zámku Zdislav Berka zemrel roku 1553 a Zákupy se po nekolika letech dostaly do majetku Zbynka Berky, za nehož zámek roku 1573 vyhorel, nacež jej Zbynek dal opravit. Roku 1612 prešly Zákupy z rukou Berku do majetku Novohradských z Kolovrat. Posledním majitelem Zákup z tohoto rodu byl Zbynek. Za nej je v letech 1630-1631 výslovne zminována kaple. Po Zbynkove smrti roku 1632 zdedila Zákupy vdova Anna Magdaléna z Lobkovic, která se ješte téhož roku provdala za Jindricha Julia, vévodu Sasko-Lauenburského. Ten prišel do Cech teprve roku 1617 a získal zde brzy znacný majetek, jednak jako odmenu za vojenské služby (Ostrov nad Ohrí), jednak snatkem (Zákupy). Za nej byl zámek roku 1632 vyplenen Švédy, což mohlo vyvolat vetší stavební aktivitu. Na sklonku svého života zacal Julius Jindrich pripravovat prestavbu zámku, ale prikrocil k ní až jeho syn Julius František. Stavební práce zapocaly v roce 1670 a v následujícím roce je již na Zákupech doložen stavitel Giovanni Domenico Orsi. V roce 1689 se na Zákupech objevuje jako provádecí stavitel Julius Broggio. V témže roce Julius František umírá a Zákupy pripadají jako dedictví jeho starší dceri Anne Marii Františce. Stavba velkolepé venkovské rezidence pokracuje. Postupne vzniká ctyrkrídlý zámek s kamenným mostem a nádhernou voliérou, je prestavováno predzámcí, nove budována terasová zahrada a monumentální hospodárský dvur. U zámku je zrízeno závodište pro kone, rybník, bažantnice a obora. Anna Marie Františka byla dvakrát vdaná. Jejím prvním manželem byl syn rýnského falckrabete Filip Vilém z Neuburka. Svatba se konala roku 1690, z manželství se narodily dve dcery, ale dospelosti se dožila pouze jedna, Marie Anna Karolina. Filip Vilém zemrel v roce 1693. Roku 1697 se Anna Marie Františka provdala na naléhání císare Leopolda I. a jeho choti císarovny Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské za posledního mužského príslušníka rodu Medici Giovanniho Gastona. Když v roce 1741 Anna Marie Františka zemrela, Zákupy zdedila Anna Marie Karolina a po její smrti její syn Klement František. Ten zemrel bezdetný roku 1770 a panství pripadlo Karlu Augustovi bavorskému, falckrabeti rýnskému a vévodovi zweibrückenskému. Tehdy zacaly Zákupy upadat, rozprodávalo se zarízení zámku, byla zrušena obora i bažantnice. Predzámcí bylo pronajato Leitenbergerove prádelne. Roku 1805 se Zákupy dostaly výmenou do majetku toskánské vetve habsburského rodu. Po pádu Napoleona bylo potreba vhodným zpusobem zajistit postavení jeho syna Orlíka, jehož mel z manželství s Marií Luisou, sestrou Ferdinanda V. Podle dohody se mel toskánský velkovévoda vzdát svých statku v Cechách (k nimž náležely také Zákupy) ve prospech Orlíka; za to mel obdržet italskou Luccu. Tato dohoda mela být realizována po smrti Orlíkovy matky Marie Luisy, jíž Lucca patrila. Prozatím rakouský císar František I., Orlíkuv dedecek, povýšil Zákupy na vévodství (bylo to v r. 1818) a Orlíkovi byl udelen titul vévoda zákupský. Orlík však Zákupy nikdy nenavštívil, nebot zemrel již ve veku 21 let na tuberkulózu (2.7.1832 ). Marie Luisa zemrela v roce 1847, Lucca pripadla Toskánsku a Zákupy s dalšími toskánskými statky prešly do soukromého majetku rakouského císare Ferdinanda I. Dobrotivého. Ten v roce 1848 abdikoval a ke svému trvalému pobytu si zvolil Pražský hrad. Zákupy spolu s Ploskovicemi mu mely sloužit jako letní sídlo. V letech 1850-1853 byly zásadním zpusobem upraveny interiéry zámku: ponicené barokní fresky na stropech byly premalovány, na zdi byly nalepeny papírové tapety, místnosti byly vybaveny kachlovými kamny a novým nábytkem. Vše bylo v jednotném stylu tehdy módního druhého rokoka. Zarízením interiéru byl poveren dvorní dekoratér Josef Veselý, malírskou výzdobu provedl Josef Navrátil. Ten také vytvoril návrhy na vzory tapet, dekoracní látky, nekteré kusy nábytku a kamna. Ferdinand I. byl posledním skutecným uživatelem zámku, po jeho smrti roku 1875 byl již zámek príslušníky vládnoucí dynastie navštevován pouze príležitostne. Presto však hned následujícího roku 1876 do Zákup zavítal jejich nový majitel císar František Josef I. a zámek se tak stal svedkem jeho politické schuzky s ruským carem Alexandrem II. Nekolikrát na zámku pobýval také korunní princ Rudolf se svou chotí princeznou Štepánkou Belgickou behem svého pusobení u pražské posádky. Dne 1. cervence 1900 se v zámecké kapli konal tolik diskutovaný snatek následníka trunu Františka Ferdinanda d'Este s hrabenkou Žofií Chotkovou. Místo snatku nebylo vybráno náhodne, jelikož Zákupy na prelomu 19./20. století využívala jako letní sídlo ženichova nevlastní matka arcivévodkyne Marie Terezie z Braganzy, jež této svatbe z lásky skutecne prála. Roku 1918, po zániku monarchie, prešel zámek spolecne s ostatními císarskými statky do vlastnictví ceskoslovenského státu a státním majetkem je dosud.