Hrad Landstejn / Landstejn Castle - Castles on Waymarking.com

Zrícenina hradu Landštejna je nejrozsáhlejší a nejlépe dochovanou zríceninou románského hradu v ceských zemích, který byl rozšíren pozdne goticky a renesancne. Hrad byl vybudován na žulovém vrchu ve výšce 665 m nad morem a asi 10 km východne od Nové Bystrice poblíž místa, kde se setkávají hranice Cech, Moravy a Rakouska. Jak už název a také lokalita napovídá byl pomezní pevností na neklidné ceskorakouské hranici a strežil zemskou stezku do Vitorazska.

HISTORIE HRADU

Založení hradu se datuje do 13. století. Puvodne Landštejn jako královský hrad spadal pod správu moravských Premyslovcu. Kdy a jak získali hrad a panství Vítkovci, kterí jsou doloženi jako jeho majitelé roku 1259, není známo. Prvním majitelem Landštejna byl Oldrich, pocházející nejspíše z trebonské vetve Vítkovcu. Vítkovci, píšící se podle hradu jako páni z Landštejna, si získávali stále vetší politický vliv v království a své panství postupne rozširovali. O Trebon, Lomnici, Nové Hrady a Novou Bystrici. Nejvetšího vlivu dosáhli za vlády Jana Lucemburského, kdy se Vilém z Landštejna stal jeho rádcem a zemským hejtmanem. Vliv si udržel i za vlády Karla IV., který jej jmenoval purkrabím pražského hradu. Karel IV. se dokonce stal Vilémovým zastáncem v krvavém sporu s bojovným príbuzným Jindrichem z Hradce. Šlo o to, že hrad mel duležitou strategickou pozici, protože hlídal významnou zemskou obchodní stezku z Itálie pres Rakousko do ceského vnitrozemí a dále na sever k polským sousedum. Pro panství z toho plynuly znacné financní príjmy, proto se páni z Hradce snažili tuto stezku odklonit na své panství kolem Jindrichova Hradce, což se jim nakonec podarilo. Tato okolnost mela vliv na hospodarení Viléma z Landštejna, který zaznamenal znacnou financní ztrátu. Vilémovi dedici byli bezdetní, proto po jejich smrti pripadl Landštejn královské korune. Roku 1381 získal landštejnské panství od krále Václava IV. Konrád Krajír z Krajku. Krajírové vládli Landštejnu témer dve století a jejich panování bylo poznamenáno velkým stavebním ruchem. Nejdríve hrad rozšírili v pozdnegotické slohu. Nejvetších zmen se hrad ovšem dockal v 16. století, kdy zesílili opevnení a vybudovali kolem petiúhlého nádvorí výstavné renesancní paláce. Stavební cinnost Krajíre však vycerpala natolik, že po smrti Zdenka II. prodala roku 1579 jeho dcera Anna, provdaná Roupovská, hrad i panství Rakušanu Štepánovi z Eicinku, který jej prodal jihlavskému meštanu Davidovi Neumaierovi. Tomu byl po bitve na Bílé hore hrad zkonfiskován, protože se postavil na stranu odbojných stavu. Po konfiskaci hrad rychle mení majitele. Ke zkáze tohoto hradu velkou merou prispel požár roku 1771, kdy zcela vyhorel a již nebyl obnoven. Okolní obyvatelé k devastaci prispeli rozebíráním kamene na stavby svých príbytku.

PODOBA HRADU

Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek stredovekého fortifikacního systému. Jádrem hradu je románská stavba z pocátku 13. století, tvorená dvema hradními vežemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní vež s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu mela obrannou úlohu. V druhé veži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Pozdejší dostavba gotického opevnení s obytnou veží donjonem rozšírila hrad o další nádvorí. Vznosný ctyrpatrový palác Krajíru z Krajku s renesancním opevnením a barokní delostrelecké bašty pak uzavírají prurez stavebními styly ctyr vývojových etap.