Podle nejnovejších poznatku vyplývajících z archeologického pruzkumu byl hrad založen v první polovine 13. století Premyslem Otakarem II., a to témer soubežne s blízkým Bezdezem, dokonce stejnou stavební hutí.
Pravdepodobne z rukou Václava II. se dostal do držení Ostrve, pánu z Dubé. Ti v období své nejvetší slávy rozhodovali o trunu, jakož i o príjmech pokladny koruny.
Hrad vyrostl v lokalite puvodne dreveného, pozdeji kamenného hradište (konec 9. století), které vévoda Pšovanu Slavibor založil pro svého syna Houseka.
Behem své existence prošel puvodne nedobytný gotický hrad radou stavebních úprav, díky kterým se dnes na Housce potkáme se všemi slohy, a to již od pozdne románského.
Zejména zásahy renesancní urcily aktuální podobu stavby i nejbližšího okolí hradu (zprístupnení po Tricetileté válce). Renesancní zámek s prvky gotického hradu je zrejme ta nejvýstižnejší charakteristika pro jeho nynejší podobu.
Coby vlastníci hradu se na Housce vystrídali, vedle již zmínených panovníku a pánu z Dubé, Jan ze Smiric, Hrzánové z Harasova, Valdštejnové, Veronika ze Sulzu, Hypolita z Hofkirchenu, rod Kounicu, princezna Hohenlohe a hrabenka Andrássy.
V roce 1924 hrad kupuje prezident Škodových závodu, senátor pan Josef Šimonek. Po opravách byl až do roku 1939 užíván jako letní a reprezentacní sídlo rodiny.
Poté byl hrad, díky své poloze v Sudetech, do roku 1945 využíván nemeckou armádou, od roku 1950 zde byl umísten archiv Státní knihovny v Klementinu.
Po dožití strech položeny nové (medené), plánované nocní sanatorium Spolany Neratovice nebylo dokonceno. Hrad byl pocátkem 90. let predán Instavu Praha, poté vydán v restitucích puvodním majitelum.
Temi jsou pan Ing. Jaromír Šimonek a paní MUDr. Blanka Horová, kterí dnes velice úspešne napravují výsledky ctyricetileté péce státu o památku, která je zejména díky puvodní gotické hradní kapli hodnocena jako prinejmenším stredoevropský unikát (malby - prelom 13. a 14. století).
Teprve až soucasnými majiteli byl hrad Houska (poprvé v jeho dlouhé historii!!!) zprístupnen nejširší verejnosti.
Dnes žije kulturními akcemi - jarmarky, šermíri, tance, remesla, zpeváci a hudebníci, sezónní i stálé expozice, dobove ladené aktivity jednotlivcu i firem, svatební obrady a pod.
TAJEMNÝ HRAD
Tajemný, magický, prokletý ci pekelný. Všechny tyto prívlastky má hrad jménem Houska, který byl zprístupnen široké verejnosti teprve roku 1999. Prestože nepatrí mezi nejvetší ci nejkrásnejší hrady, nepyšní se obrovským parkem nebo nejstarší kaplí, stal se oblíbeným cílem mnoha výletníku a dobrodruhu.
Každého jiste napadne otázka, co tak zvláštního a lákavého muže nabídnout? Odpoved je prostá, má v sobe neco, co jiné hrady nemají. Pri prohlídce máte pocit, že ukrývá neco tajemného, at už je to brána do pekla ci stroj casu, který zde prý kdysi nalezl Mácha.
Další zvláštností je skála, která prostupuje celým hradem. Její cásti mužete spatrit jak venku na nádvorí, tak i uvnitr, napríklad v loveckém sálu. Celé nádvorí je obdareno úžasnou akustikou, díky níž se Houska stala vyhledávaným místem pro porádání ruzných koncertu.
V okolí Housky je k videní nádherná príroda, která láká k projíždkám na kole ci k peším procházkám. Nedaleko mužete navštívit mnoho zajímavých hradu a zámku. Za všechny jmenujme treba Bezdez, Ralsko, Kokorín a Zkamenelý zámek. Návštevu zdejšího kraje mužete ukoncit osvežením v Máchove jezere.
K hradu a jeho okolí se váže mnoho povestí. Nejoblíbenejší je ta o pekle, jehož vchod prý streží strašlivý cerný mnich bez obliceje. O tom, kde se brána do jiného sveta nachází, se ale vedou již mnoho let spory. Nekdo ji hledá v místní kapli, jiný v hradní studni. Pravdu se asi nikdy nedozvíme.
Další zajímavou postavou je nocí bloumající cernoknežník, který kdysi vedl ve zdejším kraji Švédy. Poddaní, které vojsko velice sužovalo, se domluvili a carodeje zastrelili speciálne odlitou kulí. Ten od té doby nenalezl pokoje a stále obchází po hrade.
At už na Housce peklo bylo ci nikoliv, pri vaší návšteve možná na pár certu narazíte. Hrad se stal místem kostýmu, reju, jarmarku, šermíru, tance a remesel.
Houska ukrývá ješte další prekvapení. Nedávno byla objevena tajná místnost, o které nikde nebyla zmínka. Možná i proto, že hrad dokáže neustále prekvapovat a zaujímat jak laickou, tak i odbornou verejnost, se na nej návštevníci se zvláštním pocitem v srdci neustále a rádi vracejí.