Hrad Hazmburk / Hazmburk Castle - Preserved Architectural Remnants and Ruins on Waymarking.com

Veže této zríceniny patrí k neprehlédnutelným dominantám krajiny dolního Poohrí a spatrit je mužete na vzdálenost až nekolika desítek kilometru. Tycí se na vrcholu strmého cedicového masivu a pripomínají zašlou slávu nedobytného gotického hradu. Vrch dosahující výšky 418 m byl podle archeologických nálezu obydlen již v 5 tisíciletí pr.n.l. lidem kultury s vypíchanou keramikou. Vznik hradu je opreden tajemstvím. Podle Dalimilovy kroniky si zde první sídlo vybudoval jakýsi Léva a se svou družinou odtud ovládal okolní krajinu. Václav Hájek z Libocan ve své kronice naopak uvádí, že roku 754 bratri Kalboj a Veslav z Koštálova postavili na svahu kopce dum pevný jako hrad a nazvali ho Klopaj. Stavbu, která se dochovala do soucasnosti, založil témer jiste kolem poloviny 13. století, kdy v Cechách vznikala rada významných feudálních sídel, rod Lichtenburku. V té dobe však bylo zrejme dokonceno pouze jádro hradu, které tvorila hranolová vež obklopená silnými hradbami na obdélném pudorysu. Tato strohá cást bez oken a ozdobných prvku naznacuje ciste vojenský význam sídla, které tehdy snad ani nemelo sloužit jako príbytek šlechtice. Pocátkem 14. století Lichtenburkové ztratili o své zdejší majetky zájem a i s hradem je vymenili s králem Janem Lucemburským za jiné. Král roku 1335 prodává hrad Zbynku Zajíci z Valdeka. Tehdy se puvodní název hradu Klapý zmenil na Hazmburk a to podle jména tohoto šlechtice (nemecky zajíc = der Hase). Zajíc byl majitelem i dalších sídel i vysokým hodnostárem: byl mistrem královské komory a nejvyšším cíšníkem. Nove získaný hrad nechal rozšírit o hradbu a brány, Cernou vež a další budovy. Hazmburk tak zabral celou nezalesnenou plochu vrchu a získal konecný pudorys. V prubehu husitských válek stáli Zajícové na katolické strane a jejich hrad byl pro husity nepríjemnou a neprekonatelnou prekážkou. Jeho strategický význam zesilovala skutecnost, že Zajícové v té dobe drželi Libochovice a Budyni a jejich panství svou polohou pretínalo prirozenou spojnici mezi kališnickými mesty. Vzhledem ke své nedobytnosti, byl Hazmburk vybrán za bezpecný úkryt kostelních pokladu z Pražského hradu a roku 1440 zde byla uschována drahocenná bohoslužebná roucha. Husitum se nakonec podarilo získat Libochovice, ale Hazmburk nikdy nedobyli. Približne v té dobe vzniklo na jižním svahu kopce mestecko Podhradí, které tvorilo ekonomické zázemí pro hradní posádku. Zaniklo však po opuštení hradu a zustala po nem pouze hradba s dvema vežemi. Jedna z nich je zajímave umístena na konci opevnení, které se kvuli excentrické poloze veže vychyluje ze svého smeru. Funkce veže dosud nebyla objasnena, víme jen, že v její blízkosti stával kostelík sv. Mikuláše, který zrejme nahrazoval neexistující hradní kapli. Ve 2. polovine 15. století byl majitelem hradu Zbynkuv bratranec Jan, prední clen Zelenohorské jednoty, který stál na strane uherského krále Matyáše Korvína. Ten ho za odmenu ucinil ceským kanclérem. Jeho vnuk si jako sídlo vybral pohodlnejší Budyni, a tak neobydlený Hazmburk i s podhradním mesteckem zacal pustnout. Cesta ke hradu stoupá po severním svahu kopce až ke zbytkum první brány a dále pokracuje k další ve východní cásti. V míste dolního hradu se otácí kolem oválné 25 m vysoké Cerné veže, postavené z místního tmavého cedice. Vež byla duležitým obranným prvkem a prístup do ní byl možný jen po visuté pavlaci v poschodí. Svého casu sloužila i jako vezení. Prístupová cesta potom vede k vlastnímu hradnímu jádru s hranolovou Bílou veží. Své jméno dostala podle svetlého pískovce, použitého k vybudování její horní cásti. Základy veže jsou však zhotoveny z cedice, strední cást z tesaného pískovce a teprve vrchol z dobre opracovaných pískovcových kvádru. To ukazuje na nejméne tri etapy stavby, pricemž v nejmladší, horní cásti mohla být puvodne drevená. Je to pravdepodobné, protože jinak by vež nepresahovala okolní hradbu. Vež dosahuje výšky 26 m a urcite stojí za to vystoupat až na její vrchol, odkud se nabízí nádherný výhled.