A lot of monuments was erected on the various places around Easter Bohemia to remember the troops and the victims of Battle of Königgrätz (
visit link) .
The educational trails around this monuments have been created in cooperation with the War Conservation Committee 1866 (
visit link) .
The monuments No. 61, 62, 294, 295 are located on the western edge of Dolní Prím village.
====================================================================
Mezi Dolní Prím a Probluz rozestavil svuj saský armádní sbor jeho velitel korunní princ Albert. Obec obsadil 11. a 12. peší prapor od 1 peší divize generálporucíka von Schimpffa a za ne postoupil do zálohy 4. prapor myslivcu telesné brigády plukovníka barona Hausena (peší prapory c. 13, 14, 15, 16 a myslivecký prapor c. 4). Dolní Prím byl rakouskými i saskými zákopníky opevnen a opatren náspy se strílnami. Pevnou oporu pro obranu skýtal prilehlý zámek a panský dvur. S narustající intenzitou delostreleckého boje ustoupila ke vsi i saská jízdní divize gennerálporucíka Fritsche, dosud stojící u Nechanic.
Velitel pruské Labské armády generál pechoty Herwarth von Bittenfeld, postupující od Nechanic, se pokusil obchvatem pres Popovice (14. peší divize) a Hrádek (15. peší divize) ztéci výšiny u Probluze. Pruské delostrelectvo zasypalo Dolní Prím granáty. Pri tom byl zapálen místní pivovar a silne poškozen zámek. Prusové se nejprve snažili zmocnit se Dolního Prímu útokem od bažantnice, avšak byli odraženi. Saský korunní princ, povzbuzený tímto úspechem, se odhodlal ve 12 hod. k protiútoku vedenému na Hrádek. Byl pritom mohutne podporován vlastním i rakouským delostrelectvem. Prvním rozbehem byla dobyta bažantnice. Zpoždení rakouského VIII. armádního sboru vedeného generálmajorem Weberem, který mel krýt levý bok útocících Sasu, melo za následek, že tento vítezný postup musel být zastaven. Sasové, ohrožováni od Horního Prímu, byli nuceni ustoupit.
Ve 13,30 hod. se korunní princ Albert rozhodl útok opakovat. Mely jej provést dve saské a tri rakouské brigády VIII. armádního sboru. Pri postupu Prímským lesem se rakouský 74. peší pluk dostal do rychlopalby pruské 30. brigády generálmajora von Glasenappa, která ve 13 hod. les obsadila. V radách Schulzovy brigády (peší pluk c. 8 a 74, prapor polních myslivcu c. 31 a baterie c. 2 delostreleckého pluku c. IX) tak vznikl nepopsatelný zmatek, který vyústil v rozrušení bojového porádku a následný útek. Tím bylo obnaženo útocící levé krídlo Sasu a navíc utíkající Rakušané bránili saské 2. peší brigáde v palbe.
Unavené a bojem znacne oslabené saské prapory se rázem ocitly v nebezpecí pruského obklícení. Ve 14 hod. proto obdržely saské brigády rozkaz k ústupu východne od Probluze. Poslední se stáhly saské baterie kryjící ústup. Tím byla zahájena poslední bojová fáze bitvy u Hradce Králové na jižním krídle rakouské Severní armády polního zbrojmistra Ludvíka von Benedeka.
V obci se zachovaly pouze pomníky ev. c 61 (skládají se z cástí A, B, C, cást D zanikla), 62, 294 a 295 stojící na malém hrbituvku v západní cásti obce poblíž odbocky ze silnice do Nechanic smerem na Nový Prím. Jedná se o hroby peti saských dustojníku, kterí byli puvodne pochováni u stodoly za panským dvorem. Hroby, které se nacházely v prímské bažantnici, zrejme již krátce po válce zanikly a nejsou uvádeny ani v prvním seznamu pomníku.
Pomníky ev. c. 61 (A, B, C) je vlastne soubor památek skládající se ze žulového balvanu a dvou žulových medailónu. Jsou venovány saskému pplk. a veliteli 6. pešího praporu Carlu Erdmannovi von Metzradtovi a saskému setníkovi Carlu Albertu Eugenovi šlechtici von der Planitzovi od 8. pešího praporu. Památky vznikly pred rokem 1889 a byly nekolikrát premístovány.
Dalším pomníkem na tomto hrbitove je památka ev. c. 62. Pískovcový pomník s krížem z téhož materiálu pripomíná saského setníka Johanna Heinricha Heckela od 6. pešího praporu. Pomník byl venován rodinou roku 1867 a byl rovnež nekolikrát premístován.
Památka ev. c. 294 je pískovcový novogotický pomník s krížem z téhož materiálu saského porucíka Rudolfa svobodného pána von Uckermanna od 3. mysliveckého praporu. Pomník byl venován rodinou.
Poslední památkou je pomník ev. c. 295. Hadcový jehlanový pomník s krížem z téhož materiálu, saského setníka a divizního pobocníka ve štábu 2. peší divize Carla Franze von Zeschana byl venován rodinou. Zrízen asi roku 1888.