The monuments No. 12, 35, 177, 179-181, 301 - Dohalicky, Czech Republic
Posted by: 
ToRo61
N 50° 16.833 E 015° 41.403
33U E 549165 N 5570052
The monuments No. 12, 35, 177, 179-181, 301 and an educational trail No. 9 - Bitva U Hradce Králové 3. cervence 1866 - jižní krídlo, the site No. 9 - Dohalicky.
Waymark Code: WMKHYK
Location: Královéhradecký kraj, Czechia
Date Posted: 04/19/2014
Views: 32
A lot of monuments was erected on the various places around Easter Bohemia to remember the troops and the victims of Battle of Königgrätz (
visit link) .
The educational trails around this monuments have been created in cooperation with the War Conservation Committee 1866 (
visit link) .
The monuments No. 12, 35, 177, 179-181, 301 are located in center of Dohalicky village.
====================================================================
V noci pred bitvou u Hradce Králové 3. cervence 1866 držel prední stráže u Dohalicek rakouský III. prapor pešího pluku c. 3 od brigády generálmajora von Knebela (peší pluk c. 1 a 3, 28. prapor polních myslivcu a baterie c. 3 delostreleckého pluku c. III). Do príchodu brigády generálmajora barona Wimpffena (peší pluk c. 13 a 58 a baterie c. 4 delostreleckého pluku c. III) , mel 3. peší pluk za úkol obsadit Dohalicky a Mokrovousy. Jeho III. prapor však nakonec obsadil spolu s Wimpffenovou brigádou mokrovouský dvur. II. prapor tohoto pluku postupoval také k obci. Ta již byla ale obsazena II. praporem pešího pluku c. 1, a proto zustal stát v záloze za Dohalicemi.
V 9 hod. dorazila k Dohalickám a Mokrovousum Wimpffenova brigáda, jejíž delostrelecká baterie vyjela u kostela do palebného postavení a okamžite zahájila strelbu proti postupující pruské 3. peší divizi generálporucíka von Werdera. Vesnici v tu dobu bránil II. prapor pešího pluku c. 58. Rakušané nemohli dlouho pomýšlet na udržení svého postavení, nebot byli ohroženi pruským útokem i od Sadové. Proti Dohalickám postupoval pruský 14. peší pluk, zaclenený do 6. peší brigády generálmajora von Winterfelda, a proto rakouská Wimpffenova brigáda zahájila po 10. hod., za stálé strelby proti nepríteli, ústup. Prusové ihned vtrhli do vyklizené obce a setrvali zde do príchodu 2. armády korunního prince Bedricha Viléma na bojište. V dalším postupu jim totiž bránila rakouská delostrelba z Dlouhodvorské výšiny, kde bylo soustredeno 160 del.
Jednotky pruského stredu se pohnuly až po príchodu 2. armády korunního prince od severu a pruský husarský pluk c. 5 zaclenený do 3. peší divize zamíril od Dohalicek k Probluzi. Jednotlivá peší oddelení se setkala u Dlouhých Dvoru s pruskou gardou. pricházející od severu.
Na starém hrbitove u kostela sv. Jana Krtitele jsou umísteny pomníky ev. c. 12, 35, 177, 179 - 181 a 301.
Pomník ev. c. 12 stojí na hrobe sedmi rakouských a 25 pruských vojáku. Zdobí jej litinový brabantský (jetelový) kríž na pískovcovém pomnícku. Tyto pomníky byly osazovány pruským rádem johanitu roku 1866. (Na památce je chybné c. 126).
Památka ev. c. 35 je litinový kríž na pískovcovém soklu s datem 3.7.1866. Pomník všeobecného venování všem vojákum pohrbeným v obvodu obce byl zrízen Komitétem 1866 v roce 1889.
Pomník ev. c. 177 tvorí pískovcová záklopní deska a vysoký kríž z bílého mramoru, oznacující hrob pruského setníka Arthura Leonhardta od 3. pomoranského pešího pluku c. 14. Venován rodinou. (Na pomníku je chybné c. 178).
Další památka má ev. c. 179. Kríž typu c. 12 (litinový brabantský kríž na pískovcovém pomnícku) stojí na hrobe devíti rakouských a devíti pruských vojáku. Venován pruským rádem johanitu.
Památka ev. c. 180 je litinový kríž na pískovcovém podstavci na hrobe pruského npor. Adolfa Friedricha Fischera od pomoranského pluku polního delostrelectva c. 2. Venován rodinou.
Pomník ev. c. 181 kríž typu c. 12 (litinový brabantský kríž na pískovcovém pomnícku) oznacuje hrob 28 rakouských a devíti pruských vojáku. Venován pruským rádem johanitu.
Poslední památkou na starém hrbitove je deska zasazená na vnejší zdi kostela sv. Jana Krtitele. Má ev. c. 301. Je z cerného kamene v pseudogotickém pískovcovém rámu na památku 223 vojáku zde pohrbených. Podle návrhu prof. horické školy Ant. Cechnera ji zhotovila kamenická škola a roku 1897 venoval Komitét 1866.