Petrvaldští z Petrvaldu jsou starý moravský rod, nejdríve vladycký pozdeji panský. Jejich prvotním sídlem byl Petrvald, manství biskupství olomouckého v bývalém prerovském kraji. Majitelé Petrvaldu ve 14. století nenáleželi k tomuto rodu.
Historie
Prvními predky byli Petr, držitel Košátek a Proskovec, a Jan, držitel Petrvaldu, v roce 1437. Na Petrvaldu sídlil v letech 1441-1466 Hanuš, který mel v erbu páva. Na Košátkách se vystrídali roku 1450 Jaroš a roku 1465 Jan. V letech 1470-1492 žil na Petrvalde Jan starší a roku 1532 jeho syn Jan.
Nedlouho potom se pripomínají bratri Jan, Bernart a Jetrich. Bernart koupil roku 1534 manství Zábreh, které po nem vlastnil Jetrich. Ale pozdeji se dostalo do držení potomstva sestry Kateriny, vdané za Jeronyma Sirakovského z Perkova. Po Bernartovi držel Jetrich také Racice, které koupil asi roku 1576, ale ty zdedil jeho syn Jan (Hanuš), kterého Bernart zplodil s Josefou Žabkovou z Limburka, Jan se stal královským radou a získal Petrvald, v letech 1610-1614 držel i Nový Svetlov a od roku 1615 Koldštejn. Úcastnil se povstání ceských stavu, zvolili jej direktorem za rytírský stav, zasedal také v cetných komisích. Po porážce na Bílé hore mu byl zkonfiskován veškerý majetek, který kardinál Dietrichstein daroval olomoucké kapitule. V roce 1625 bydlel ješte v Kromeríži.
Zchudlému rodu pomohl Bernart Diviš, jenž roku 1630 vyženil s Kunkou ze Zástrizl Buchlov a Žeravice. Pred rokem 1638 nabyl Strílky. Pusobil jako královský rada, zemský soudce, v letech 1638-1642 vykonával funkci nejvyššího písare, od roku 1642 post dvorského sudího. Roku 1640 vydal výtah z Brnenského snemu. Jeho syn Jan Zikmund koupil roku 1657 statek Roštín, také získal Horní a Dolní Moštenici.
Majestátem ze 7.4.1650 povýšil do panského stavu Království ceského, což 24.7.1658 bylo rozšíreno na starožitné rody. Jako otec se stal královským radou, zemským soudcem, hejtmanem hradištského kraje a zemrel roku 1688. Jeho synové Milota (Amand) Ferdinand a Jan Jetrich si rozdelili roku 1692 majetky. Milota Ferdinand dostal Dolní Moštenici, Strílky a Roštín. Jan Jetrich dostal Buchlov, Žeravice a Horní Moštenici. Horní Moštenici roku 1718 prodal, roku 1715 koupil Tovacov. Zemrel roku 1734. S manželkou Eleonorou Collonovou z Felsu zplodil syny Sigmunda Karla Gustava a Milotu Antonína. Milota Antonín zdedil roku 1724 po smrti strýce Miloty, jenž nezanechal dedice, všechno jeho jmení. Od otce dostal toho roku Tovacov. K tomu koupil roku 1739 Cetochovice a Dolní Moštenici a roku 1745 prerovské panství. Zemrel roku 1762 bez potomku. Odkázal své jmení do potomstva svého bratra Sigmunda.
Sigmund držel Buchlov a zemrel v breznu 1751. Zanechal po sobe vdovu Gabrielu ze Schrattenbachu, která zemrela roku 1755 a s níž vychoval syna Bernarta Jana a dve dcery. Bernart držel statky po otci i po strýci, ale zemrel již 15.5. 1763. Nikdy se neoženil a proto jím vymrel rod po meci. Tovacov a jiné statky, které nekdy držel Milata, se dostaly skrze substituci do rodu hrabat z Kuenberka. Ostatní jmení se dostalo Bernartovým sestrám, Marii Terezii vdané Berchtoldové a Eleonore, z nichž Marie Terezie se jich roku 1765 ujala a Eleonora obdržela v hotovosti peníze, byla svobodná a zemrela roku 1800, jí vyhynul rod i po preslici.
Zdroj: (
visit link)