EN:
Blansko – the Ježek railway bridge
A 140-year-old riveted truss railway bridge built originally over the River Berounka on the Prague – Plzen line, brought to Blansko in around 1911 and used by the company K. and R. Ježek as a siding bridge over the River Svitava. It was moved to a neighbouring plot of land as a technical monument in 2009 during alterations to the riverbed. The bridge is in the care of the civic association of railway history enthusiasts Kolejová o.s.
Source: (
visit link)
CS:
Težké jeráby v Blansku 9. ríjna 2009 odstehovaly historický železnicní Ježkuv most ze svého dlouhodobého místa. Premístení unikátního príhradového nýtovaného mostu, který preklenoval reku Svitavu od desátých let minulého století, na nedaleké prostranství bylo technicky mnohem obtížnejší, než se puvodne predpokládalo. Most totiž neváží puvodne odhadovaných 40, ale 56 tun. Most byl proto odsouván z prostoru nad rekou postupne. Byl pri tom opren o jeden z puvodních pilíru a musela se menit místa, za která byl na jeráby povešen, aby byla správne rozložená jeho váha. Stehování trvalo až do vecera. Most byl umísten na nedaleké zelené ploše. Do príštího roku (2010) bude opraven, bude na nej umísten starý poštovní vagon, v nemž spolek Kolejová vytvorí expozici o železnici.
Ježkuv most má zajímavou historii a je podle odborníku ukázkou prumyslové architektury. I když zatím nemá oficiální statut památky , v budoucnu jej patrne získá. Most je asi 150 let starý a stával prý kdysi na železnicní trati Plzen-Praha. Za první republiky, na zacátku 20. století, jej zakoupila slévárna a kovárna blanenské spolecnosti K. a R. Ježek a od té doby byl most soucástí železnicní vlecky do podniku. Presné datum vybudování vlecky a zahájení jejího provozu není z dostupné literatury zrejmé. S nejvetší pravdepodobností byla vlecka vybudována a provoz na ní zahájen v letech 1911 až 1913. Tomu nejvíce nasvedcuje datum projekcních a prípravných prací r. 1910 až 1911.
Ježkuv most je príhradovým, prímopásovým železnicním nýtovaným mostem s dolní mostovkou vyrobený ze svárkové oceli. Je jednokolejný a byl soucástí závodní vlecky Adastu a.s. Blansko. Železnicní preprava pres nej byla zajištována z blanenského nádraží ze stanicní koleje c. 4 a na kusé koleji pred mostem rucní tocnou o prumeru 7,5 m. Stejná tocna byla také v objektu továrny, kde sloužila k dalšímu využití kolejového systému. Z duvodu technicky nevyhovujícího stavu byla závodní vlecka v roce 1996 zrušena a vleckový spodek a svršek snesen. Zustal jen most jako historický doklad hospodárského rozmachu firmy K. a R. Ježek Blansko.
A kdo je výrobcem mostu? Jsou uvádeni dva potenciální výrobci. Spojené strojírny Adamov, dríve Ruston, Bromovský a Ringhoffer a Wiesnerova strojírna v Chrudimi. V r. 1905 došlo v Adamove k zásadním zmenám v organizaci a rízení výrobní spolecnosti a k jejímu novému výrobnímu rozvoji. V r. 1910 byla zrízena nová mostárna a dílna na velké železné konstrukce a továrna se zacala specializovat na stavby železnicních a silnicních mostu, takže lze oprávnene predpokládat, že v Adamove dokázali most vyrobit a vcas jej dodat do blízkého Blanska.
Za druhé svetové války byl most jediným v Blansku, který zustal neporušen. Ocelový Ježkuv železnicní most chteli ustupující Nemci na sklonku druhé svetové války vyhodit do povetrí, ale s nasazením života jej tehdy zachránil zamestnanec Ježkovy továrny Karel Musil, který se k hlídanému místu nepozorovane priblížil vodou . Strežený most odminoval, címž pomohl v rychlému postupu Rudé armády.
Pocátkem devadesátých let využívala most spolecnost Adast Blansko. Pak byla ale železnicní vlecka zrušena. Následne sloužil most peším. Za mostem však jsou koleje železnicního koridoru Brno - Svitavy. Tím byla tato trasa pro peší nebezpecná. Útocište pod mostem hledali i bezdomovci. Od roku 1996 byl tedy most nevyužitý. Pri revitalizaci koryta reky Svitavy se uvažovalo o tom, jak s ním naložit. Vodohospodári trvali na tom, aby byl z rícního koryta odstranen. Most stál v ceste protipovodnovým opatrením na Svitave. Mesto jej chtelo zachránit. Radnice chtela most prestehovat a využít jako lávku na Sportovní ostrov Ludvíka Danka. Technický stav mostu to ale neumožnoval. Rez se do nej zakousla natolik, že to nebylo možné. Hrozilo, že skoncí ve šrotu. Proto bylo rozhodnuto z nej zachovat jen cást, který by pripomnela, kde most stál a jak se mosty kdysi stavely, a zbytek zlikvidovat. Jeho využití nabídl až spolek Kolejová, která usilovala o záchranu mostu a jeho zaclenení do muzejní expozice. Historický Ježkuv železnicní most sice nadšenci zachránili, ale musí pro nej najít vhodné konecné místo. Správa železnicní dopravní cesty totiž nechce, aby sousedil s tratí Brno – Ceská Trebová, která je jednou z nejduležitejších ceských železnicních tepen.
Most je nyní zatím uloženy na podkladcích na travnaté ploše na levém brehu reky Svitavy nedaleko nákupního centra Billa. Zamerení GPS je zatím dle puvodního osazení mostu pres reku. U mostu na trvalém míste má vzniknout i pametní deska . Národní památkový ústav jej jíž navrhl k prohlášení kulturní památkou.
Zdroj: (
visit link)