Lékárna V dome U cerveného raka - Brno, Czech Republic
Posted by: 
puczmeloun
N 49° 11.634 E 016° 36.556
33U E 617245 N 5450256
CS: Lékárna V dome U cerveného raka.
EN: Pharmacy In house of Red Crayfish.
Waymark Code: WME8DZ
Location: Jihomoravský kraj, Czechia
Date Posted: 04/18/2012
Views: 76
EN:
Pharmacy In house of Red Crayfish with really deep history (probably was established in 1365). Today it's still one of the famous Brno's pharmacies (likely the best known).
CS:
Z historie lékárny "U cerveného raka" v Brne (F. Matušina)
Vznik lékárny "U cerveného raka" je kladen do obdodí roku 1365. Je velmi nesnadné urcit presné jméno jejího zakladatele, ponevadž v dostupných pramenech jsou tehdejší lékárníci uvádeni jen krestními jmény a i bez udání bydlište, ba mnohdy není ani uvedeno, zda jde o majitele ci zamestnance lékárny.
Na základe zjištení by byla jednou z nejstarších lékáren brnenských, ne-li vubec první. Podle pramenu je nejasné období v majitelích do roku 1559. Kupr. "Percepta ani 1360" ... in quartali letorum... uvádí Martina, lékárníka - "Percepta anni 1365 ... Item Martinus apotecarius - Quartale menesense ... salavit ...". Z techto záznamu pak by se správne vyvozovalo, že jde o jednu a tutéž osobu a že se jedná nesporne o lékárnu "U cerveného raka". Pak by datum založení mohlo být i z let drívejších. Pri uznání správného názoru Wetzlova by byl lékárníkem "U cerveného raka" rovnež majitel lékárny v Radnické ulici c. 2 Petr apotecarius, pocházející z Vídne, kde vlastnil dum. Rok po jeho smrti se uvádí 1410.
Meštan Jakum Blum (Blumb) (stal se 4.dubna 1559), je podle dokladu první zaznamenaný majitel lékárny "U cerveného raka". Umírá na mor 17. ríjna 1571. U Bluma nastoupil v roce 1570 jako ucedmík Ludwig pozdejší lékárník a kronikár brnenský.
Lékárníku Martinu Fiedlerovi, prijatého do stavu meštanského v roce 1593, pravdepodobne pomáhala jeho manžeka, na kterou jistý postriha žaluje u mestské rady, že jeho manželce místo žádaného prášku proti hlístum prodala práškové španelské mušky. Za tento omyl mela být vypovezena z mesta, dostalo se jí prominutí trestu, ale když zemrela, musela být pohrbena mimo mesto. Odpocívá v Pravlove u Ivancic.
Dalším majitelem lékárny byl Jirí Braun, který po složení taxy 15 zlatých dne 17. listopadu 1619, byl prijat do stavu meštanského.
Jirí Berger, lékárník a radní, dal prý na památku pocínajícího úpadku moci a podle devisi "Zimního krále" Bedricha Falckého "Zpet" zavesiti nad vchodem do lékárny znak cerveného raka s letopoctem 1620 a pocátecním písmenem G.B. Toto tvrzení není správné, ponevadž devisa praporu Bedricha Falckého znela nikoliv "Zpet", ale práve naopak " Diverti nescio".
Dalším známým majitelem je Jan Valentin Goldelmann (Golhelmann), prijatý dne 2. cervence 1638 do stavu meštanského po zaplacení 6 zlatých s podmínkou, že do roka predloží atesty o svém vyucení. Než se tak stalo, záruku za nej prevzali dva radní. Goldelmann žádal o povolení zrízení šenku vedle lékárny. Žádosti bylo vyhoveno, ale musel zaplatit do mestské pokladny 100 rýnských zlatých. Nedožil se však dlouhého veku, nebot již 3. srpna 1647 vdova po nem Marta Goldenmannová žádala magistrát mesta Brna o povolení, aby se mohla provdat za jistého Brauna. Goldelmannová vedla po smrti svého manžela pravdepodobne dobre lékárnu a také vymáhala dluhy na dlužnících, mezi než patril i Kašpar Melichar Baltazar, Hrabe Thun a dedicové.
Dceru Mariánu Goldelmannovou si vzal za ženu po smrti matcine Krištof Schmidt, rodák z Vídne, kterou jako meštan (z 27. listopadu 1637), zastupoval pred soudem (15. brezna 1652). Je príznacné, že se nepodepisoval jako lékárník ac majitelem lékárny byl, ale jen jako radní.
Majitelem lékárny byl rovnež Jan Pavel Schmidt, ze Štýrského Hradce, který po zaplacení 12 ríšských tolaru dne 5. ledna 1657 se stal též brnenským meštanem. Dne 27. dubna 1667 svedcil v záveti Ph. et Med. Dra. Jana Vojtecha Fabiána, brnenského fysika, udávaje, že je mu 45 let a podle toho je možné stanovit i jeho rok narození (1622). Mel spory s jezuity, které žaloval pro dispenzaci léku v roce 1660.
Typickým predstavitelem lékárníka své doby byl v Brne Jindrich Nass (Nasz, Naasz), který se narodil v roce 1660 v Mohuci.
Examinátori lékárníci Daniel Muller a Johan Caspar Gunther se nazývají "Pharmaceuticae Artis Magistros". Neco podobného nebylo predtím nalezeno. Podle dopisu prof. Med. Dra.Pavla Sorbatia ze dne 26. prosince 1686 Nassovi adresovanému, nechoval se ve Vídni dobre, ponevadž mu v nem vycítá pijáctví a dokonce mravní poklesek. Opustil Víden, prestehoval se do Brna a jako tricetiletý koupil lékárnu. Mestská práva získal za 18 ríšských tolaru dne 12. února 1680.
Krátce po usazení se v Brne dostal do konfliktu s úrady, což dokládá první visitace v lékárne v roce 1681. Další nepríjemnost je patrna z visitacního protokolu ze dne 16. srpna 1685. I z dalších dokladu vysvitá, že Nass nebyl bez vin na nej kladených a že jako mestský radní se velmi málo venoval lékárne, takže podle toho vypadala. Protokol z roku 1865 uvádí, že "lékárna U cerveného raka znacne sešla...". Není pravdepodobné, že by Nass se snažil zavést porádek. Nestaral se o prípravu bežných preparátu, ani o nákup materiálu o cemž opet svedcí doklad o nákupu materiálu v lékárne "U zlaté koruny", kde je nakupoval. Spory vedl až do své smrti v roce 1698, Podle poslední vule, sepsané jím vlastnorucne, stala se dedickou celého majetku jeho manželka za podmínky vyplacení detí a odevzdání písemne stanovených daru urcitým osobám. Provedení pozustalosti nebylo lehkou záležitostí, nebot ješte v letech 1707 - 1716 se jí musel zabývat magistrát. Nass byl pohrben u kostela sv. Jakuba v Brne, kde je dodnes jeho prostý náhrobek.
Majitel Václav Antonín Holzbacher (Holtzbecher), rodák z Prahy, po získání meštankého práva 12. zárí 1707 pozvedl chod lékárny (visitacní protokol r. 1714) a zvláštní visitace v roce 1732 jej velmi pochválila za to, že má zásoby pro celou Moravu. Již roku 1717 a pozdeji byl nekolikráte radním a rychtárem, v letech 1733 - 1736 purkmisterem. Jeho podpis je na mnohých závetích brnenských osobností, ba dokonce se podepisoval von Holtzbacher. Je možné, že byl mobilisován.
Nový majitel lékárny Jan Cipps (Zipps), který prišel z Opavy, se stal brnenským obcanemv roce 1736. Docílil toho, že mel dobre zásobenou lékárnu a dodával léky nejen soukromníkum, ale i zemským a mestským ústavum, ponejvíce veznicím. Úcty za celorocní dodávky byly slušné a je možné se domnívat, že péce o trestance po stránce zdravotní nebyla ledabylá, ac preskripce ponekud jednoduché. Necasteji se predepisovala (Kuhlsalbe) po 3 krejcarech, ale též dryják proti horecce za 1 zlatý a 16 krejcaru, mazání za 1 zlatý a 36 krejcaru apod. Úcty byly propláceny se srážkou, takže v roce 1750 dostal místo 36 zlatých a 16 krejcaru jen 32 zlatých. Zato úcty na pecetní vosk pro obecní kancelár dodávaný v letech 1738 - 1751, byly placeny beze srážky.
Nepríjemnosti mel v roce 1757 s taxací za léky pro hrabete Josefa Waldštejna. Za nesprávnou taxaci byla mu vymerena pokuta 82 zlatých a 42 krejcaru. Nepomohla ani omluva s poukazem na zlé casy a válku, i odkaz, že vlastí již 23 let lékárnu a nikdo si a nej nestežoval. Byl odmítnut a pokutu musel zaplatit. Z uvedeného dokladu je možné stanovit rok nabytí lékárny, a tím je rok 1734.
Jako mestský radní svedcí v mnoha testamentech, v roce 1763 se mu to vyplatilo. když mu testátor Vavrinec Ellinger na památku odkázal 20 dukátu.
Nový majitel lékárny Ignác Kašpar Kristian Poken (Brocken, Pokan), brnenský meštan od 14. února 1766, je patrne oním "Ignácem Bockem", jenž mel od roku 1766 lékárnu v Jánské ulici c. 2.
Snad je též totožný s lékárníkem Bockerem, provádejícím v letech 1766 - 1777 úrední analýzy v lékárne "U cerveného raka" a mající patrne i výrobu lécebných specialit, protože v roce 1787 mu úrad zakázal prodej arzenových pokroutek. Zdá se, že nebyl valne zámožný, nebot když se zarucoval za kolegu Wabela, který v dražbe koupil jezuitskou lékárnu, odhadli mu dum i s lékárnou na 29000 zlatých a ješte na nemovitosti vázl dluh ve výši 14000 zlatých.
Dne 18. listopadu 1788 se stal brnenským meštanem lékárník "U cerveného raka" Vincenc Gottlieb. Lékárnu vedl do roku 1813 a po jeho smrti ji prevzal syn Jan Gottlieb (nar. 1791 v Brne, magisterum Víden 1809). V roce 1817 navrhl zrízení pojízdné civilní lékárny, která by podle pokynu gubernia dojíždela do míst, kde není lékárna a je jí zapotrebí. Nabízel, že by takovou lékárnu zrídil ve dvou vozech a dal doprovázet spolehlivým subjektem. Chudým navrhoval vydávat léky o 1/4 ceny levneji, ale žádal práva prípreže. Jeho návrh a nabídka nebyly dlouho vyrizovány. Myšlenka vzbudila velkou nevoli gremia, takže na jeho nátlak Gottlieb svou žádost dne 24. dubna 1819 odvolal.
V letech 1900-1901 pracoval v lékárne PhMr. Mojmír Helcelet jako lékárník-asistent: Nazýván "Moravským knihomolem" je príkladem lékárníka, který se zasloužil svou pílí, houževnatostí a obetavostí o kulturní úroven našeho národa.
Další zápisy nás poucují, že dne 28. února 1921 prešla lékárna do spolecného vlastnictví Julie Lusarové, Adely Modurowiczové, Ireny Deaninové a Bedrišky Nadermannové. Sežloutlé listy pak prozrazují neblahé financní potíže, na jejichž rešení se podílely banky z Vídne, Prahy a Berlína, hlavne v období druhé svetové války.
V roce 1946 (23. února) byla lékárna zkonfiskována, ustanovena národní správa a prvním správcem byl jmenován RNDr. PhMr. Ladislav Bouda, po nem vedl lékárnu PhMr. Leoš Fišárek. Po jeho odchodu na Transfuzní stanici ujala se vedení PhMr. Josefa Chmelová, která zde pusobila až do svého odchodu na odpocinek. Úcastnila se velmi aktivne politického a verejného života. Jako zdravotník prodelala krest pokrokového bojovníka v Interbrigáde ve španelské obcanské válce, kde získala zkušenosti pro další zahranicní boj ve Francii, Anglii a SSSR, odkud se vrátila do osvobozené vlasti.
Street Address:
Lékárna V domě U červeného raka
Masarykova 1
Brno, Czech Republic
602 00
|
Visit Instructions:
1. A clear photo of the establishment.
2. A brief narrative about the store, it's location, and any unique or unusual features. Did you enjoy your visit?