CZ: e souhlasem krále Jana Lucemburského (r. 1315) vystavel v první ctvrtine 14. století Bavor III. ze Strakonic tento hrad na akropoli v té dobe již zaniklého premyslovského hradište. Sousední kostelík svatého Klimenta stojí patrne na míste puvodní slovanské svatyne. V prubehu 15. století byl hrad v držení pánu z Hradce a Kocovských z Kocova, kterí však presídlili do nedalekých Horaždovic, takže hrad zacal pustnout. Koncem 15. století prešel do vlastnictví Puty Švihovského z Rýzemburku (jehož skvostný náhrobek mužeme videt v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Horaždovicích), který hrad prestavel. V roce 1558 je však již uváden jako pustý. Do jeho trosek byla vestavena drobná poustevní kaple, z níž se zachovaly pouze obvodové zdi.
Hrad je trojdílné dispozice, pricemž z první cásti se dochovaly pouze zbytky valového opevnení. Tato cást plnila patrne pouze obrannou funkci. Nejduležitejší strední cást zaujala vrchol protáhlého kopce na úctyhodné ploše 102 x 34 metru. V jejím cele stála okrouhlá útocištná vež, k níž se prikládala vstupní brána. Dlouhé, úzké nádvorí obklopovala na severní i jižní strane palácová krídla, u nichž je dodnes poznat vnitrní clenení.
Vnejší cást jižního krídla zpevnovaly flankovací veže, strídave ctvercového a pulkruhového tvaru, rozmístené v pravidelných intervalech. Podle schématu lze predpokládat, že na západním nároží stála (nebo mela stát) pátá vež, zrejme opet ctvercového pudorysu. Celkove ovšem nelze vyloucit, že celý systém flankovacích veží je mladšího data.
Tretí cást hradu se rozkládala na níže položené plošine, na jejíž východním konci stojí mohutný blok zdiva, patrne pozustatek další veže neznámého úcelu a pudorysu. Krome zachovalé obvodové hradby na severní strane se z této cásti dispozice mnoho nezachovalo. Obsahovala patrne lehcí konstrukce hospodárských a provozních stavení.
Práchen lze typologicky zaradit mezi hrady s obvodovou zástavbou. Systém flankovacích veží radí Práchen mezi hrady, u nichž nacházíme ohlasy zásad aktivní obrany (tedy import z Francie 13. století). Z tohoto duvodu jde o pomerne významnou památku.
Ackoliv je prakticky na dohled od Horaždovic, katastrálne jim hrad nepatrí. Presto se starosta mesta zajímal o možnost financní podpory na alespon cástecné obnovení zríceniny. Proti tomuto plánu se postavili zcela oprávnene památkári, kterí poukázali na to, že porostu zbavená stavba bude snáze podléhat povetrnostním vlivum a zanikne. Na zakonzervování odkryté zríceniny se prostredky nenašly, a tak Práchen vesele chátrá dál. Stromy a porost vubec ji chrání jen do urcité míry, koreny zacínají rozrušovat stojící zdi, a za cas les trosky nejspíš zcela pohltí.
EN: The small ruins of the originally large Práchen castle are situated at the top of the hill Práchen (504 m) above the valley of the Otava river about 2.5 km south-west of the town Horaždovice.
The Slavonic fortified settlement was originally here. Then, at the latest at the end of the 11th century, the court castle was founded here. It was abandoned in the second half of the 13th century, but at the beginning of the 14th century the construction of the new Gothic castle started on the remains of the old one. Before the construction the town Horaždovice became a new administrative centre of the region. The new castle became unimportant and it was abandoned and disappeared in the middle of the 16th century. Only the remains of the round tower have been preserved.
The ruins can be found on the green sign leading from Horaždovice (about 3 km) or from the village Velké Hydcice (about 3 km) or on the road from Horaždovice to Velké Hydcice, turning-off to the right about 3 km beyond Horaždovice.