ST. BARBARA’S CATHEDRAL - Kutná Hora, Czech Republic, EU - Unique Steeples on Waymarking.com

Construction works were initiated in 1388 just behind the town walls on a rocky cliff with a magnificent view over the valley of the Vrchlice River, outcrops of the richest silver mines and an old chapel dedicated to St. Barbara, the patron saint of miners. The first architect was a member of the Parler family – Peter Parler was the main architect of St. Vitus’ Cathedral in Prague Castle and his son Jan got married in Kutná Hora in 1389. Since the very beginning, the Kutná Hora sandstone from local quarries became the main construction material.
Works on the cathedral were interrupted for a long time by the Hussite Wars and were not resumed until 1480s when the wealthy patriciate charged local stonemason Master Hanuš to carry on the construction according to original plans by Parler. Hanuš completed the cross-vaulted aisles, ring of chapels around the presbytery and both wings of the planned transverse nave. The original, conservative methods, however, did not satisfy the ideas of contemporary building authorities, and thus in 1489, they charged Matyas Rejsek, author of the Powder Tower in Prague, to take up the job. Rejsek began to erect the outer supporting system, ambo ambulatory around the presbytery and completed the vaulting of the chancel in 1499. His style features sense of detail and small decorative elements: a typical example being grotesque statues on the outside of the cathedral. Rejsek died in 1506, but the works continued according to his plans. Major redesign came in 1512, when the town council contracted Benedikt Ried, renowned master builder of Prague Castle, who immediately decided to vault the main nave. His design of the vault created a great hall over the original five-aisled ground plan, in fact a new church with own altars visually separated from the ground level part. Huge glass walls are designed to refract as much light into the interior as possible, creating the unearthly impression of eternal enlightening. The vault is topped by four- and six-point stars with a complicated rib tracery. Ried died in 1534, however, works were carried out according to his projects at somewhat slower rate until 1558, when the town authorities decided to definitely wind up the construction due to lack of finance.

Most of interior decorations of St. Barbara’s Cathedral date from the late Gothic period. Rejsek’s workshop gave birth to the chancel, sanctuary and presbytery banister with the initials of “W” and “L”, a reminder of Jagello sovereigns. Choir benches were made by carver Jakub Nymburský between 1480 and 1490. The masterpiece of fine arts are fresco decorations of the chapels, depicting religious motifs as well as scenes inspired by mining of silver and minting of coins. Such themes genuinely characterize the atmosphere of Kutná Hora – hard labour, immense wealth and humility materialized in the eternal house of God. The most exquisite example of late Gothic painting are the decorations of the Smíšek’s Chapel. Michal Smíšek of Vrchovište, a typical representative of local nobility, was in charge of construction management at that time and his life story would be a concentrated history of all people, elevated to noble status due to their wealth. His opulent struggle for dignity led to his buying of the chapel in 1485 and having it decorated according to his will. The main motif of the fresco is a votive scene, depicting probably Michal Smíšek himself with his family by the altar. Other motifs include Queen of Thebes Coming to Solomon, Traian’s Trial and Sibyl of Tiburt. The chapel vault is decorated by a band of angels. The chapel was designed and decorated to serve as a burial chapel and Michal Smíšek was entombed there indeed in 1511. The author of the paintings is not known; certain is his inspiration by Dutch masters and he probably painted the frescoes in the Sankturinovský house as well. The adjacent chapel was purchased by the winchers’ guild in 1493. The artistic quality of the decorations is somewhat lower, but its enormous value lies in the depiction of labour scenes. That is also the case of the Minter’s Chapel with motifs inspired by the minting of coins.

Another stage of the cathedral’s history began along with the coming of the Jesuits in 1626. At that time the famous sanctuary was in quite a miserable shape with many backlogs and traces of past wars. Baroque reconstructions carried out by the Jesuits involved mainly the chancel and the Chapel of St. Franz Xaverius. In the chapel, there is a painting by Heintsch depicting Xaverius, the first Jesuit missionary, baptising a pagan nobleman in India. Supplementing the altar of St. Franz Xaverius, a new altar was installed in the front of the northern nave, dedicated to St. Ignatius of Loyola and carrying the monumental fresco of Conversion of St. Ignatius in the Loyola Castle by Jan Karel Kovár from 1746. The appearance of the cathedral was changed significantly by the new saddle roof replacing the original tent roof and by the gallery connecting St. Barbara’s with the new Jesuit College. Upon the abolishment of the Jesuit order, the cathedral went into the hands of the National Religious Fund and started to decay. It has survived until the present day only thanks to a major restoration carried out by Lábler and Mocker, Czech most important puristic architects, at the turn of the 20th century; they restored the original tent roof, extended the church by one vault field, substituted the provisional western wall by the new neo-Gothic front façade and made alterations of the interior, too. Creaky Baroque organ was substituted by a new instrument from the local organ workshop of Jan Tucek. The interior is dominated by the main altar dating from 1901 – 1905 that was made according to Gothic plans described in the historic memoirs “Pameti Jana Korínka”. The neo-Gothic appearance is further enhanced by stained-glass windows made by František Urban, depicting scenes from the history of Kutná Hora and the Czech kingdom and reminding of those who contributed to the restoration; one of the windows is for example a remembrance of the visit of Emperor Franz Joseph I to Kutná Hora in 1906 and of his donation.

--------------------------------------

CHRÁM SV. BARBORY

Pocátky chrámu se ukrývají v papežských listinách, bulách, jejichž rada zacíná povolením stavby v roce 1381 a koncí r. 1403 uznáním jeho postavení v duchovní správe jako kostela farního. Stavební práce zacaly roku 1388 na ostrohu za mestskými hradbami s impozantním výhledem na údolí rícky Vrchlice a výchozy nejbohatšího dulního pásma oselského na míste, kde již dlouho stála kaple, zasvecená patronce horníku svaté Barbore. Prvním stavitelem byl nekdo z rodiny Parléru, ze které pocházel i architekt chrámu sv. Víta, Petr, jehož syn Jan se roku 1389 v Kutné Hore dokonce oženil. Jako stavební materiál již v této dobe sloužil kutnohorský pískovec z nedalekých lomu. Husitské války stavbu na dlouhou dobu prerušily a teprve v osmdesátých letech 15. století zbohatnuvší patriciát našel motivaci k pokracování v díle, jež bylo prozatím svereno místnímu kameníkovi Hanušovi, který se nechal vést parlérovskými projekty. Podle nich dokoncil krížove zaklenuté bocní lode, vencové kaple podle knežište a obe krídla zamýšlené prícné lodi. Konzervativní stavební postupy se však stále více ocitaly v rozporu se zámerem stavebníku a proto roku 1489 došlo ke zmene architekta a z Prahy byl povolán stavitel Prašné brány Matyáš Rejsek. Ten s podporou reditele stavby Michala Smíška z Vrchovišt zapocal práce na vnejším operném systému a ochozu kolem knežište. Roku 1499 pak zaklenul chór. Jeho pojetí se vyznacovalo predevším smyslem pro detail a drobné dekorativní prvky. Typickým projevem jsou kupríkladu groteskní plastiky na vnejší strane chrámu. Roku 1506 Rejsek zemrel, ale stavba pokracovala podle jeho projektu i nadále. Roku 1512 došlo k zásadní zmene když kutnohorská mestská rada uzavrela smlouvu s tehdy již slavným stavitelem pražského hradu Benediktem Rejtem, který prišel se základním úkolem, totiž zaklenout hlavní lod chrámu. Klenbu se Rejt rozhodl rešit jako emporu, která ve výsledném dojmu vytvorila velikou halu nad puvodne petilodním pudorysem, nový kostel s vlastními oltári, opticky oddelený od prízemní cásti. Bohate prosklené steny jsou vypocítané na efekt lomících se paprsku svetla a vytvárejí nadpozemský dojem vecného osvícení. Vrcholek klenby tvorí ctyrcípé a šesticípé hvezdy, se složitou kružbou žeber. Benedikt Rejt zemrel v roce 1534, ale podle jeho projektu se pokracovalo pomalejším tempem až do roku 1558, kdy se chudnoucí mesto rozhodlo stavbu, která se stále více stávala neúnosnou financní záteží, ukoncit. V dobe pozdne gotické, vznikla i podstatná cást vnitrní výzdoby sv. Barbory. Z Rejskovy dílny pochází chór, sanktuárium a zábradlí knežište s iniciálou W a L pripomínající panovníky z rodu Jagelloncu. Mezi lety 1480-1490 vytvoril "rezák" Jakub Nymburský chórové lavice. Vrcholem umelecké tvorby pak je fresková výzdoba kaplí, v nichž se vedle bežných náboženských témat objevují motivy inspirované dolováním a ražbou mince. Pracovní tématika v tomto prostredí více než jinde charakterizuje atmosféru Kutné Hory - pracovní ruch, nezmerné bohatství a zároven pokoru zhmotnenou ve vecné katedrále. K nejcennejším projevum pozdne gotické malby náleží výzdoba Smíškovské kaple. Michal Smíšek z Vrchovišt, náležející k typickým predstavitelum tzv. kutnohorské šlechty, zastával v této dobe místo reditele stavby a ve svém životním príbehu koncentroval osudy lidí, jímž nesmírné bohatství umožnilo proniknout mezi nobilitu. Okázalá snaha po reprezentaci v prípade Michala z Vrchovišt našla výraz ve výzdobe zmínené kaple, kterou zakoupil roku 1485. Ústredním motivem je votivní scéna, na níž je zachycen pravdepodobne sám Michal pripravující spolu s príslušníky rodiny oltár k mešní obeti. Další motivy zobrazují královnu ze Sáby pricházející k Šalamounovi, Trajánuv soud a Tiburtskou Sibylu. V klenbe veže je myšlenková kompozice uzavrena andelskou kapelou. Malby Smíškovské kaple po tématické stránce odpovídají tomu, že šlo o kapli pohrební a Michal z Vrchovišt zde roku 1511 nalezl skutecne poslední odpocinek. O umelci se vedou spory, vetšina názoru se shoduje na jeho nizozemské orientaci a na tom, že byl zrejme i autorem freskové výzdoby fragmentálne dochované v Sankturinovském dome. Sousední kapli získal roku 1493 porádek hašplíru. Výzdoba vykazuje sice umelecky ponekud nižší úroven, ale je mimorádne cenná užitím pracovních motivu. Podobne se dá charakterizovat i kaple mincírská s výjevy inspirovanými ražbou mince. Nová kapitola historie chrámu zacíná príchodem jezuitu roku 1626. Ti prevzali proslulou katedrálu ve stavu znacne zchátralém s cetnými známkami nedodelku a válecných útrap. Z barokních stavebních zásahu je treba zmínit chór a kapli sv. Františka Xaverského. Obraz J. J. Heintsche pripomíná prvního misionáre jezuitského rádu pri aktu krtu pohanského knížete v Indii. Oltár Františka Xaverského pak doplnil ješte oltár Ignáce z Loyoly v cele severní lodi s monumentální nástennou malbou Obrácení sv. Ignáce na hrade Loyola od Jana Karla Kováre z r.1746. Vnejší vzhled chrámu zmenila i sedlová strecha, která nahradila puvodní stanovou, a pavlac, spojující chrám s novou jezuitskou kolejí. Po zrušení jezuitského rádu pripadla katedrála sv. Barbory Státnímu náboženskému fondu a postupne velmi zchátrala. Chrám pro dnešní dny zachránila restaurátorská akce, na níž se podíleli nejvýznamnejší puristictí stavitelé Lábler a Mocker, kterí predevším obnovili stanovou strechu, rozšírili chrám o jedno klenební pole, jalovou zed nahradili novogotickým prucelím a zasáhli i do interiéru. Zchátralé barokní varhany nahradil nový nástroj z místní varhanárské dílny J. Tucka. Dominantní místo v interiéru zaujal hlavní oltár vytvorený v letech 1901-1905 podle gotické archy, jejíž popis se zachoval v Pametech Jana Korínka. Novogotickou opravu umocnují také okna z dílny F. Urbana, s námety z ceské a kutnohorské historie dodnes pripomínající mecenáše, kterí prispeli na rekonstrukci. Jedno z oken je dodnes upomínkou návštevy Františka Josefa I. v Kutné Hore v roce 1906 a jeho daru chrámu.

Location of the Steeple: ST. BARBARA’S CATHEDRAL Kremnicka street Kutná Hora, Czech Republic 284 01 Approximate Date of Construction: 1381 Website: [Web Link]

Visit Instructions:
Enjoy your visit, tell your story and post a picture.

Recent Visits/Logs:

Date Logged Log User Rating   02/23/2014 merlot visited it 02/17/2014 puczmeloun visited it 08/19/2013 Monty&Miru visited it 06/09/2013 Arogant visited it 06/05/2013 slava04 visited it 05/08/2013 Farka visited it 08/24/2012 Blogi visited it 07/14/2012 Norbert_G visited it 06/22/2012 borovicka.pasvta visited it 12/18/2011 Forsyte visited it 07/03/2011 Kendar05 visited it 04/02/2011 Pajast visited it 02/13/2011 sadmanwholikesblues visited it 02/05/2011 Kubickovi visited it 11/27/2010 Sobikovi visited it 11/17/2010 Arne1 visited it 08/06/2010 oiseau_ca visited it 04/07/2010 LunaWZN visited it 03/13/2010 R.Guszty visited it 10/12/2009 Adrian_S visited it 06/20/2009 L.a.u visited it 07/12/2008 polnjumen visited it 07/23/2007 mispulin visited it 03/16/2006 Destr visited it 10/21/2003 vraatja visited it

View all visits/logs